Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Já přece říkám, že popis stvoření nepopisuje kosmologické děje, tedy nelíčí, jak to všechno vzniklo a v jaké posloupnosti. Říkám, že jsou to jenom obrazná vyjádření sloužící k vylíčení psychického dění.

Dobře

Proces stvoření probíhal v naší psychice?

No on vlastně v našem mozku probíhá neustále, poněvadž naše smyslové vjemy světa nejsou jeho "otisky", ale jsou výsledkem kreačního procesu mozku, kdy jsou různé smysly snímané údaje či kvality mozkem "interpretovány" a skládány dohromady ve vjem. A tak jako nám svět vzniká v mozku, tak nám vzniká i v psychice, protože to, co nazýváme světem, to nesestává jenom ze smyslových vjemů, tedy z fyzických skutečností, ale z podstatné části taky z psychických skutečností, protože v tom našem vjemu světa, resp. vjemu jeho objektů, je obsažen i náš vztah k nim, význam, jaký pro nás mají, souvislosti, do jakých je vzájemně propojujeme, či naše emoce (např. nálada). Svět je tak skutečností objektivní i subjektivní a to co tedy nazýváme světem, je mixem obojího. Ta subjektivní stránka je jen člověku z valné části nevědomá. Když se pak mluví o stvoření či vzniku světa na nějakém tom počátku, tak to nutně nemusí znamenat vznik světa po objektivní stránce. Z těch všemožných popisů, jaké nám mýty zanechali, to tak ani nevypadá. Daleko spíš se v nich líčí to, jak se stalo, že ten svět začal existovat v psychice, tedy líčí počátek vědomé reflexe světa, poněvadž vzniká-li vědomí sebe sama, vzniká v jistém smyslu svět. Proces probouzení se do světa je oním probouzejícím se vědomím vnímáno jako vznikání toho světa, protože jádrem sebeuvědomění je uvědomění si faktu existence jako takového. Ta prvotní psychika tedy poznává, že ten svět, ty věci okolo že "mají existenci" a tento proces jejich "přecházení do existence" prožívá jako jejich vznikání. V určité míře to koneckonců zažíváme i dnes, když si o sobě samém uvědomíme nějakou skutečnost, např. nějakou svou vlastnost, kterou jsme doteď u sebe neviděli. Taky to vypadá, jako by náhle vznikla, poněvadž doteď tu nebyla a teď tu najednou je. Doslova jakoby vznikla z ničeho.