Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Koukolík referoval o výsledcích neurobiologického výzkumu, když popsal, jak vzniká vjem.
No ano, vytváří obraz světa, a ten obraz pak ztotožňujeme se světem. Kdykoliv mluvíš o světě, tak mluvíš právě o tom obrazu světa, co vytvořil tvůj mozek. Nic jiného než ten obraz neznáš.Na subjektivní rovině nám každému svět vzniká v mozku.

A máš lidi, co ti řeknou, že svět je zlý, a pak máš lidi, co ti řeknou, že svět je báječný. Čili to, co nazýváme světem, to sestává ještě z dalších prvků než jsou jeho smyslové vjemy (ony neuronální reprezentace). V mozku, na subjektivní rovině nám vzniká obraz světa, sestávající jak ze smyslových vjemů, tak i z vnitřního psychického materiálu (osobnost, rozpoložení), a tento obraz pak ztotožňujeme s "venkovním", objektivním světem (světem o sobě). Takže opravdu, v jistém smyslu existuje tolik světů, kolik existuje lidí, poněvadž kolik obrazů světa, tolik - díky nevědomému ztotožňování - světů.

Souhlasím, ale stále je řeč o vytváření obrazu světa v naší mysli.
Ten obraz je u každé jiný, víc či méně odpovídající skutečnosti.
Vytváříme obraz světa, nikoli svět.

Ten obraz světa je pro nás světem. Oním vnějším světem. Svoje smyslové vjemy bereš jako svět, jaký je sám o sobě. Díky tomu ztotožňování (které je neuvědomělé a automatické) platí, že obraz světa = svět sám.

Svět existuje nezávisle na mých vjemech.
Pokud bych to tak nechápal, brzy bych se dostal do konfliktu mezi mým vnímáním a realitou.

Jenže k tomu světu nemáš přístup, přístup máš jenom ke svým vjemům. Neznáš jiný svět, jinou realitu než své vjemy.

Víme, že naše vjemy vznikají složitou cestou a jsou subjektivní a zkreslené. Ano, jiný svět neznáme, ale předpokládáme jeho existenci nezávislou na našem vědomí a chceme jej poznat různými způsoby, metodami a prostředky.

Jo to je v pořádku, jenom je podstatné pochopit (uvědomit si), že ty naše vjemy, ten náš subjektivní svět našich vjemů pokládáme za ten svět existující nezávisle na našem vědomí. Že z toho neuvědoměle a automaticky děláme jednu a tu samou věc, a přitom to jsou dvě různé věci.

My tím našim světem formujeme ten svět který je pravý a který neznáme do podoby našeho světa.
To dělá každý člověk. V podstatě svět kalibrujeme, takže ho dostáváme do souladu s tím co si o něm myslíme a to s určitým zpožděním.
Problém je, že svět Rusáků je kapánek jiny, než svět demokratických Evropanům. Svět formuje minulost a současnost a to co si myslíme o budoucnosti. Takže v konečném důsledku člověk formuje to co považuje za svět realizuje představy o světě a tím ho mění a dává do souladu se svými představami o světě.

součet už je v konfliktu...