Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Správně, člověk by měl svou víru ověřovat. Pokud se to bojí udělat, jeho víra je velmi slabá, pokud je to vůbec víra...viera je dar Boha, a je to vždy evanjeliová viera...ak ju treba overovať, tak vždy v konfrontácii s evanjeliom...a či je to viera, alebo nie je to viera, dá sa ľahko rozpoznať slovami Krista - kompatibilita vs nekompatibilita...

No ano tak například Ježíš nikdy nic neřekl o Trojjediném Bohu a nebo že by jsme měli uctívat jeho Matku jako Panenku Marii a ani neříkal Bohu Otci Jehovo :-)

Ověřovat pravdivost víry její konfrontací s jejím obsahem, tj. s ní samotnou, je blbost. To je jako ověřovat pravdivost výpovědi podezřelého tím, že zkontroluju, jestli sedí s tím, co se v ní tvrdí!

Fajn, tak co je potom na neuvěření tak špatného, že vede k vyloučení ze spásy?

Jestliže v něco nevěřím, nemá přece smysl spekulovat, jestli mě to zachrání.

Jestliže v něco nevěřím, nemá přece smysl spekulovat, jestli mě to zachrání...no, je to o dôvere, viera v Krista je o dôvere v neho - veríme mu...a kto vedome odmieta dôveru Kristovi, nebude zachránený, tak to rozhodol Boh, tak to je...

Ne, tak to rozhodli ti, kteří z toho mají výhody.

Nespekuluju o tom, vím, že žádná spása po smrti není, že je to jen pouhá víra. Ale zaráží mě, že na jednu stranu nemáš problém s tím, že někdo nevěří – tvrdíš, že je to jeho právo, nepíšeš ani, že by to bylo něco zlého – jen jinak vyhodnocená fakta, podle tebe. A zároveň s tím ti přijde v pořádku, že jiné vyhodnocení fakt je důvodem k něčemu tak drastickému, jako je odepření té údajné spásy.

Víra nebo nevíra je osobní záležitost a osobní odpovědnost. Na tom není nic překvapivého.
Pokud jde o tu záchranu, tak existují desítky textů, ze kterých vyplývá, že záchrana je instantně nabídnuta každému, ale ne každý se jí chopí. To je jako s tou babičkou na střeše při povodni.