Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #159688

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 3 hodinami | #159688
Reakce na příspěvek #159685

ovlivňování kultur je běžný a přirozený jev, Nový zákon byl napsán řecky pod vlivem řecké kultury a mýtů...



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 3 hodinami | #159694 (1)

Jak dříve Židé, tak křesťané se snažili vyhýbat se cizím vlivům.
NZ byl napsán řecky, to je pravda.
Nějaký příklad řeckého vlivu v NZ?



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 3 hodinami | #159697 (2)

příklad řeckého vlivu v Novém zákomu
Přehled od AI
Nový zákon je napsán v řečtině (koiné) a nese silné stopy řeckého kulturního a filozofického vlivu. Zde jsou konkrétní příklady:

Pojem „Logos“ (Jan 1,1): Evangelista Jan začíná svůj spis větou „Na počátku bylo Slovo...“. Výraz je klíčový termín řecké filozofie (zejména stoicismu a platónismu), který označuje kosmický rozum, řád a princip, který organizuje vesmír. Jan tento filozofický pojem přejímá a dává mu křesťanský obsah – ztotožňuje jej s Ježíšem Kristem.
Pavlovo kázání v Athénách (Skutky 17): Když apoštol Pavel mluví na Areopagu k řeckým filozofům (epikurejcům a stoikům), používá jejich vlastní myšlenkové obraty. Cituje řecké básníky a využívá řecký intelektuální koncept „neznámého boha“ k představení křesťanského Boha.
Jazyk a styl (Koiné): Nový zákon je napsán v tehdejší „obecné řečtině“ (koiné), která byla lingua franca (společným jazykem) tehdejšího helénistického světa. To umožnilo rychlé šíření křesťanství mimo židovské prostředí.
Dualismus těla a duše: Ačkoliv má Bible židovské kořeny, některé listy (zejména Pavlovské) používají řeckou terminologii, která rozlišuje mezi tělem a duchem/duší, což je přístup ovlivněný řeckým myšlením, odlišný od původního hebrejského chápání člověka jako nedílné jednoty.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 3 hodinami | #159702 (3)
  1. Jan použil slovo "logos" pro označení Krista,neřevzal jeho filozofický význam.
  2. Pavlovu řeč na Areopágu mám rád. Způsob, jakým oslovil shromážděné debatéry byl geniální. Jinak AI poněkud kecá. *32742* Pavel citoval jeden verš jednoho básníka. Na oltář neznámému bohu se odvolal, aby jim přiblížil, že jim oznamuje Boha, kterého neznají.
  3. Ano, NZ byl psán obecnou řečtinou, aby byl co nejvíce dostupný. Tady AI nekecá. Jsou zde použity výrazy z tecké mytologie (psyché), ale v původním významu.
  4. Pokud jde o údajné prvky dualizmu, chtělo by to postupovat konkrétně.


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 2 hodinami | #159704 (4)

Přehled od AI
Skutky apoštolů 17:23 přímo necitují báseň, ale Pavel v této pasáži (při kázání na Areopagu v Aténách) navazuje na nápis, který viděl na jednom z oltářů: „Neznámému bohu“.
Nicméně, v navazující řeči (o kousek dále, v Skutcích 17:28) Pavel skutečně cituje řecké básníky, aby podpořil svůj argument, když říká: „Neboť v něm žijeme, hýbeme se a jsme,“ jak to i někteří z vašich básníků řekli: „Vždyť jsme jeho děti.“.
Podrobnosti k 17. kapitole:

Místo: Athény, Areopag.
Kontext: Pavel mluví k řeckým filozofům a využívá jejich vlastní kulturu (oltář a poezii), aby jim zvěstoval Ježíše a zmrtvýchvstání.
Citace: Zmíněné básnické obraty v 17:28 pravděpodobně pocházejí od krétského básníka Epimenida (nebo Arata)



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 2 hodinami | #159705 (5)

Vždyť jím žijeme, hýbeme se a trváme.‘[1] Jak řekli někteří z vašich básníků: ‚Jsme přece jeho rodina.‘[2]
1.citace z díla Cretica krétského filosofa Epimenida (6. stol. př. n. l.)
2.citace z díla Phaenomena kilikijského básníka Arata (asi 310–240 př. n. l.)