Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #160056

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
02.05.26 20:44:18 | #160056
Reakce na příspěvek #160036

Všechno to jsou různé vyjádření téže skutečnosti. Už jsem to sem jednou dával:

Osiris-Isis
Vesmír (Sibu-Nuit) zdvojil se na princip mužský (Sairi-Tyfon) a ženský (Nepthys-Sit).
Sit, řecky Isis, byla ženou Sairi (Osiris) a později matkou Horovou.
Osiris učinil Isis královnou Egypta před svým odchodem do země.
Při svém návratu byl však zavražděn svým bratrem Tyfonem. Hledala Isis tělo svého manžela, až je nalezla.
Pohřbila pozůstatky pod velikou akácií.
Odešla do Buto, kdež porodila Hora.
Za její nepřítomnosti Seth-Tyfon nalezl mrtvolu svého bratra Osirise – i roztrhal ji a roznesl po celém Egyptě.
Ale Isis prošla celý Egypt, srovnala opět díly těla svého manžela a oživila jej za pomoci Nepthyse, Anubise a Thota.
Pak odvedla Isis Osirise do sféry Jalou, kdež se stal králem mrtvých.

Attis-Cybéle
Veliké Božstvo – hermafroditický Vesmír rozdělil se na božství mužské Attis, a ženské – Agdistis (Kybéle).
Attis umíral na břehu řeky, ale byl zachráněn bohyní Kybélou, zvanou Matkou neb Královnou bohů.
Když Attis dospěl, Kybéle vzplanula k němu láskou a vynutila si slib věrnosti.
Ale Attis, sestoupiv jednoho dne do jeskyně, prohřešil se proti svému slibu s nymfou Sangaritis.
Rozzuřená Kybéle oddělila ducha Attisova, tento opustil svět a v šílenství se kastroval. Později však navrátil se ke Kybéle, ona oživila jeho památku a svou lásku a učinila jej svým nerozlučným přítelem, Králem svého spřežení lvů.

Marie-Kristus
Byla bytost zvaná Eden, kompletní ve své essenci a hermafroditická. Zdvojila se na princip mužský a ženský, Adama a Evu, a dala život pokolením, z nichž zrodila se Marie, žena Ducha Svatého a matka Ježíšova.
Králové klaněli se Matce i Synovi.
Syn dospěl, byl zavražděn katany římskými. Pohřbila Marie za pomoci učedníků Páně tělo Kristovo. Tělo Ježíšovo zůstalo ve hrobě, jeho duch odešel do předpeklí. (Roztržení dvou principů.)
A Věčný Zákon a Její láska oživila tělo Kristovo.
A On vstoupil na nebesa, kdež se stal Králem »Mrtvých«.

SYNTHESA
Legenda
Byla Veliká Mocná, dokonalá a nesmrtelná Bytost.
Byla kompletní ve své essenci, hermafroditická a vše, co kdy vesmír obsahoval, zrcadlila harmonicky ve svém nitru.
Byla otcem i Matkou všeho.
Co způsobilo Její rozštěpení?
Nevyzpytatelný Zákon, jenž dává Hadu a jeho síle pohyb.
Snad Slovo.
Neznámá Prapříčina! Ona zakalila Její čelo a obrátila Světlo k zemi. A tak vznikl Muž a Žena; každý z nich stvořil tisíce vášní a protikladů v touze po návratu...
Hledali ve hvězdách, ale neviděli sebe.
Namáhali mozek, ale zneužívali těla.
Jaká jest cesta Písma?
»Vyjdi z principu, v němž úpíš.«
»Spoj obě pohlaví tak, aby se rozdělila v hmotné a duchovní!«
»Usmrť Zemi a duch zůstane nedotčen v temnotách!«
»Ale ne dlouho; v brzku bude Bytost vzkříšena.«
»Toť cesta Králů.«
»Otroci budou věčně blouznit po hvězdách, jsouce přikováni tělem k zemi.«



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před hodinou | #160150 (1)

nebo dále:

Jako všechny kulty, tak i kult Kybélin měl svá mysteria-soukromá a rituál adeptů.

Prvním stupněm iniciace bylo očišťování vodou (synteticky: křest) a postem. Na tento prvý stupeň čekali »neofytové« mnohdy celá léta, studujíce, než byli uznáni zralými.

Jsa takto očištěn, přistoupil neofyt k druhému stupni – modlitbě, modlitbě lásky; jemu i ženě bylo dáno »Slovo, jež jest Světlem na Cestu«, čili »Slovo, jež vrací Ovoce Stromu«.

Třetí obřad zvaný Kriobole nebo Taurobole (obřad berana nebo obřad býka dle pohlaví neofytova) zasvěcoval kněze i kněžky do krvavé Oběti, Oběti Smrti, Tmy a Ticha (synthesa: Osiris, Kristus atd.) Uveden v tento stav, adept objevil na svém těle, rukou a nohou krvavá a bolestivá stigmata. Označen touto pečetí iniciace, směl přistoupiti k »Svatému Stolu« Kybélé a Attise, směl pojísti »Chléb nesmrtelných« a osvěžiti se »Vínem Života«. Takto docíleno svatého spojení člověka s Božstvím, pomocí přírody, jež dává Ovoce hříchu – ale i spasení. A adept měl otevřenou Cestu Světla a Nesmrtelnosti.

Co prožíval při vzkříšení? Citujeme zde několik vět z Apulejova popisu Isidiných mysterií:

...»Došel jsem k nejzazším krajům Věčnosti, rozdrtil jsem nohou práh Proserpinin a navrátil jsem se, procházeje všemi elementy... Uprostřed noci viděl jsem slunce zářiti oslňujícím světlem... Hleděl jsem tváří v tvář démonům i božstvům nebeským; uctíval jsem je, jsa před nimi... To jest vše, co mohu vám říci... ale co jsou vám platna tato slova – neporozumíte jim nikdy.«

Tentýž ritus a tatáž legenda dává basi téměř všm náboženstvím starověku; Mysteria boha Fro ve Švédsku, Bélita v Chaldei, Ištary a Tamuze v Assyrii, Fénická Astarté a Baal – vše je identické. – Všude tentýž bůh, ať nese jméno Osiris, či Attis nebo Šiva – muž a žena v jedné podobě... Emblém mužství – lingam byl korunován ve všech zemích a v každé době věnci květů; a slova ritu Brahmínského, která provolává kněz ukazuje na pohlaví boha, možno aplikovati na celý řetěz kultů: »Zde přebývá oheň, slunce i luna.«