Již několik uvedených míst ukazuje zřetelně, že „bázeň Boží“
neznamená to, co bychom si pod tím představovali dnes, a že „láska k
Bohu“ je rovněž pojem, který vzhledem k soudobé mnohoznačnosti slova
„láska“ potřebuje bližší vysvětlení. Kráčet „v bázni Boží“
znamená prostě ve Starém i Novém zákoně vést svůj život tak, jak víme,
nebo jak podle náboženské tradice myslíme, že to Bůh od nás očekává,
tedy dbát zákona, resp. přikázání. Postavy jako Kornelius jsou v pozdním
Starém zákoně, resp. židovských epigrafech a ve Skutcích apoštolů,
nazývány „ti, kdo se bojí Boha“, pohané, kteří zcela nebo částečně
dodržují židovské nebo raně křesťanské předpisy. Odborníci na Starý
zákon poukazují na to, že v hebrejštině Starého zákona i v řečtině
Nového zákona má „bázeň“ v této konkrétní souvislosti stejně
oslabený význam: nejde o to bát se, nýbrž ctít Jahveho, resp. zaujímat
mravní postoje, které Jahve žádá. Ve Starém zákoně existují místa, kde
lze stěží rozlišit lásku k Bohu a bázeň Boží; např. v Deuteronomiu
10,12 Bůh říká: „Nyní tedy, Izraeli, co od tebe požaduje Hospodin, tvůj
Bůh? Jen aby ses bál Hospodina, svého Boha, chodil po všech jeho cestách,
miloval ho a sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou
duší, abys dbal na Hospodinova přikázání a nařízení, která ti dnes
udílím, aby s tebou bylo dobře.“ Tato dlouhá věta je začátkem odstavce,
který popisuje vztah mezi Bohem a jeho lidem Izraelem narážkou na vazalské
smlouvy starého Orientu. Podobně se praví na začátku Žalmu 112: „Blaze
muži, který se bojí Hospodina, jenž má velikou zálibu v jeho
přikázáních!“ Dále se říká, jak Bůh člověku, který takto smýšlí
a jedná, dá vše, co si žádá. Podobně mluví Žalm 128: „Blaze
každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách!“ A končí
příslibem: „Uvidí syny svých synů, pokoj s Izraelem.“ Bázeň Boží
tedy není stav strachu nebo mentalita otroka, nýbrž postoj, který člověk
zaujímá nikoli ze strachu před trestem, nýbrž proto, že Bohu přísluší
úcta a poslušnost. Velmi zřetelné je to ve Třetí knize Mojžíšově
(25,17), v odstavci, který končí slovy: „Budeš se bát svého Boha. Já
jsem Hospodin, váš Bůh.“ Odstavec pojednává o tom, jak se má řádný
Izraelita, dbalý Božích příkazů, chovat při koupi a prodeji.
