Pro Slováky je odkaz Velké Moravy významný, protože v ní hledají
počátky historie slovenského národa, Do té doby žili jen ve více méně
izolovaných kmenech jako ostatně i Češi. Křesťanská víra a písmo je
pomáhalo sjednotit. Po rozpadu VM se ale na 1000 let stali součástí Uher.
Pokud hledají své kořeny, vidí je v VM, do slovenského znaku přijali i
velkomoravský kříž s dvojitým příčným ramenem. Na rukávech ho bohužel
nosili i příslušníci Hlinkovy gardy.
Slováci jsou větší nacionalisté než my. Při propagaci svých dějin
mnohdy přehánějí tak jako kdysi naši národní buditelé jako Palacký a
Jirásek, kteří si některá období (třeba husitské) dost idealizovali. To
se děje i v jejich chápání významu Slovenska za Velké Moravy. Proto třeba
dosáhli v 60. letech minulého století přenesení kousku klíční kosti sv.
Cyrila do Nitry, kde ale staroslověnské kostely nebyly, tak je tato relikvie
uložena v místním chrámu sv. Emerama. Kostely v Nitře založili bavorští
kněží a misionáři, stoupenci výhradně latinské liturgie. Jsou tam
tuším dodnes, i když pochopitelně ne v původní podobě.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
2