Byli to bratři, které pozval kníže Rastislav, který považoval přijetí
byzantského ritu za bezpečnější alternativu než rozšíření ritu
západního.
Není pravda, že přišli do zcela pohanského prostředí, protože tak už
působili bavorští a franští kněží.
Málo se mluví o agresivitě, s jakou bylo křesťanství prosazováno.
Vznikl právní předpis Zákon sudnyj ljudem (česky Soudní zákon pro
laiky), který obsahuje návod, jak postupovat vůči těm, kteří
křesťanství nechtěli přijmout.
Čteme zde například:
Každá vesnice, v níž se konají oběti nebo přísahy pohanské, ať je
předána Božímu chrámu se vším majetkem, který patří pánům v této
vesnici. Ti, kteří konají oběti a přísahy, ať jsou prodáni s veškerým
svým majetkem a získaný výnos ať se rozdá chudým.
Následující rok byl Rastislav poražen Franky a byl nucen přijmout západní
ritus. Následovala velmi turbulentní doby, kdy západní a východní
křesťanství existovalo paralelně.
Ale to už je jiný film.
Z celého toho příběhu je vidět symbióza politiky a náboženství, což je
v rozporu s Písmem.
(Jan 18:36)
Ježíš odpověděl: „Moje království není částí tohoto světa. Kdyby
moje království bylo částí tohoto světa, moji sloužící by bojovali,
abych nebyl vydán Židům. Moje království však není odtud.“
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
