Třeba aby ten posměch ustal?
Tak to nefunguje.
Ten, kdo je předem nastaven k odporu, jen čeká na příležitost, ne k
vyjádření nějaké věcné a konkrétní námitky, ale k posměchu a
urážkám.
Nejsem tady poprvé. 
Mám moc rád Pavlovu řeč v Aténách na Areopagu.
Tam se scházeli lidé a diskutovali o všem možném, ale byly to diskuze pro
diskuze. Pavel tam vystoupil a předvedl podle mě brilantní řeč. A jak to
skončilo?
(Skutky 17:32)
Když slyšeli o vzkříšení mrtvých, někteří se začali posmívat a
další říkali: „Poslechneme si to od tebe zase jindy.“
To je ale přesně ono.
Člověk přece nejprve dostane informaci a potom se shání po jejím
ověření.
Tady se nikdo po ověření neshání.
Tady každý "ví", že je to celé blbost.
V tom prostředí žádnými, protože moudře usoudil, že by to byla
zbytečná námaha.
Učitě ale našel slyšící uši, protože hned v následujících dvou
verších čteme:
Pavel tedy vyšel z jejich středu, ale někteří muži se k němu
připojili a stali se věřícími, mezi nimiž byl také Dionysios, soudce
areopagského soudu, a žena jménem Damaris a jiní kromě nich.
Myslíš tím visitora, Jonatana a sebe?

Protože já uhnout můžu, ale vy na té své "pravdě" z Bible lpíte a
neuhnete ani o píď - asi nesmíte..
A to myslím i vzájemně křesťané mezi sebou - proto nechápu, že
kritizujete postoj ateistů.

Já můžu také uhnout, ale to bych se zpronevěřil tomu, co jsem poznal.
Takže de facto nemůžeš a učení tvého společenství bereš jako
konečné, neměnné a neomylné.

No a to já neberu poznání za konečné, neměnné a neomylné.
Člověk je tvor omylný - takže i já.

Ano, v podstatě ho brali jako ostatní na tom náměstí - jako někoho, kdo
se tam přišel pohádat o svou pravdu.
Možná, že někteří byli rozumní, ale rozumnost se neprojevuje
nekonečnými tahanicemi o svou pravdu.
"rozumnost se neprojevuje nekonečnými tahanicemi o
svou pravdu."
a co takhle
nerozumnost se projevuje nekonečnými tahanicemi o svou pravdu. 
Ano, nekonečné tahanice o tomtéž jsou nerozumné.
Rozumnost se projevuje věcnou a korektní diskuzí bez osobního
napadání.