Ateistická společnost

Tady je nejslabší místo v tom, že to stvoření nějak probíhalo (muselo) a věda chce vědět JAK to stvoření probíhalo. Tedy jak se spojovaly elementy, vytvářely molekuly a DNK, tady je nutné aby i ti co věří v kreacionismus měli nějakou teorii jak k tomu docházelo aby najendou zde byl strom nebo kočka.

Přesně tak! Na tenhle pokřivený dvojí metr takových visitorů a jonatánů tu upozorňuju opakovaně.
Visitor: Ateisté neznají žádný přesný mechanismus, jak se to stalo. Musel to tedy stvořit Bůh.
Ateista: A vy znáte přesný mechanismus, jak to udělal, ten váš bůh?
Visitor: „Isto to nejako zariadil.“ (Uvozovky jsou tu proto, že to je doslovná citace Visitora, když před lety „odpovídal“ na otázku, jak mohly biblické postavy žít několik staletí. Taková věta od takového vědce – to prostě nejde zapomenout…)

Jak probíhalo stvoření se těžko dozvíme.
Věda vychází z momentálního poznání a na jeho základě spekuluje, "jak by to mohlo být".

Tohle ale nedává ani o kousek informace víc, než holá věta „Stvořil to.“ Není to žádné vysvětlení – jen popis několika vlastností hmoty a života, které zná každý středoškolák, plus tvrzení (pouze věřené, samozřejmě), že to vymyslel bůh.
Holá věta „Vyvinulo se to“ má hodnotu úplně stejnou. Rozdíl je ale v datech, která jsou za oběma tvrzeními: Jedna stará kniha versus nespočetná pozorování reality…

V datech rozdíl není, rozdíl je v jejich interpretaci.

Důležitých prvků pro život je jen 11 - ostatní jsou jen ve stopových množstvích a jsou to jen pozůstatky z dob minulých, nebo se do těla dostávají taky z prostředí, stravou a pod.
Některé nám kolují v těle bez nějaké potřeby k životu.

biochemik predsa vie, ako sú tie biogénne prvky rozdelené podľa dôležitosti...1. hlavné prvky (základné - pre biekoviny, tuky, cukry), 2. minerálne prvky (pre stavbu kostí, prenos nervových vzruchov a rovnováhu tekutín), 3. stopové prvky (ako aktivátory enzýmov, hormónov a prenosné látky) 4. stopové prvky v mikrokoncentráciách (neznáma funkcia)...

Proč mi to píšeš, já biochemik nejsem a taky to vím

No vidíš, Visitore, to je ten tvůj namyšlený antropocentrismus! Třeba kosti se týkají pouze obratlovců, což je jen malá skupina organismů. Netýkají se ani ostatních živočichů, ani rostlin, ani prokaryot. Nervové vzruchy se zase týkají pouze mnohobuněčných živočichů. Pro existenci života jako takového nepotřebuješ ani jeden z těchto jevů. Zrovna tak hormony…
Ty máš pořád pocit, jak obrovská je tvoje kvalifikace pro posouzení možnosti či nemožnosti evoluce, ale přitom nejsi schopen oddělit nadstavbu (jevy spojené jen s některými organismy) od základu (co potřebují všechny).

To bylo vidět, už když jsi mě tu (vlastně na Diskutnících) před lety „zkoušel“, jestli jsem „hoden se považovat za biochemika“ (a z druhé půlky vzájemného zkoušení jsi pak vycouval). Když ses tehdy zeptal, jak může buňka získávat energii, a já mezi možnosti zahrnul fotosyntézu, hned jsi vyskočil, že to přece lidská buňka neumí… Sorry, ale pokud někdo argumentuje biochemií v kontextu evoluce, a jako první uvede u minerálů kosti a nervy, nebo u železa přenos kyslíku (ano, to jsi tu neudělal), tak je v tomto ohledu naprostý amatér.

Že máme v těle i nějaké ty zbytečné prvky, to je pravda. Ale s implikací „je ho málo ⇒ je má­lo potřebný“ se souhlasit nedá. To je jako říkat, že pro výrobu auta jsou nejméně potřební pracovníci jeho vývoje, protože těch se na ní ve srovnání s pracovníky přímo ve výrobě podílí nejméně…