Přesvědčení o pravdě je každá víra. Třeba i ta v
placatou Zemi nebo ve vodníka v jezeře. Jen na základě víry nemůžeš
poznat pravdu. Pravda je shoda se skutečností. Tam, kde tuto shodu nelze
ověřit, máš dvě možnosti: buď (1) věřit, že je to „nějak“ (jak si
sám vymyslíš, jak to cítíš, nebo jak to přijmeš od jiných), nebo (2) si
přiznat, že nevíš, jak to je. Pokud se rozhodneš pro (1), pak samozřejmě
nemůžeš vykřikovat, že kdo nevěří tomu samému, nemá zdravý rozum,
protože nežije v pravdě. Ty sám nevíš, co je pravda, a to, že něčemu
věříš, z toho pravdu nedělá.
Tvůj problém je, že si tohle neuvědomuješ a svou víru ztotožňuješ s
reálnou pravdou. V tomhle je ateismus mnohem pravdivější – ví, že tam,
kam poznání nevidí, nemůže místo pravdy dosazovat víru.