Ateistická společnost

Nebudu se hádat - zeptal jsem se AI - nechce se mi hledat články k dané témě.

"Při stavbách církevních staveb v minulosti umíralo poměrně mnoho lidí, což bylo způsobeno náročností a nebezpečností stavebních prací. Stavby kostelů, katedrál a dalších církevních objektů často trvaly desítky let a probíhaly v dobách, kdy nebyly k dispozici moderní bezpečnostní technologie a ochranné pomůcky. Pracovníci byli vystaveni riziku pádů z výšek, zřícení konstrukcí, nehod s těžkými materiály a dalšími nebezpečími. Přesná čísla úmrtí nejsou vždy dobře zdokumentovaná, ale historické prameny a archeologické nálezy ukazují, že ztráty na životech byly značné.
Navíc některé církevní stavby byly spojeny i s politickými a náboženskými konflikty, které mohly přispět k tragédiím, například mučení nebo násilné úmrtí osob spojených s církví, i když to není přímo spojeno se samotnou stavbou. Celkově lze říci, že stavby církevních staveb v minulosti byly velmi nebezpečné a vyžadovaly oběti na životech, což bylo bohužel běžné u velkých stavebních projektů té doby."

To byli pracovní úrazy, jak už jsem psal. Nebylo to dáno nějakým nelidským zacházením vrchnosti s lidem. Že by nad pracujícími stáli s bičem a ti pak pod takovou tíhou umírali. Máš to tam i napsáno, že pracovní úrazy byly běžné u velkých stavebních projektů té doby.

Četl jsem takové pojednání, že vlastní stavbu museli provádět profíci, přece jen to nebyla stavba chatrče. Ti pracovali za mzdu. Poddaní vykonávali nádenické práce, nevím jestli zadarmo, ale povozníci prý byli placeni od fůry.
Úrazy určitě byly, na BOZP se asi moc nedbalo.Ale tak tomu bylo ještě dlouho v průmyslové éře.

Také se tam psalo, že církev byla celkem v oblibě, protože nařídila spoustu svátků, kdy se nerobotovalo.

Lešení byla, dřevěná .. a na celokamenných stavbách se po dostavbě objektu zapalila..

Jo taky jsem to tak četl, kvalifikovaná práce že byla placená a dělali jí mistři řemeslníci. Robotníci v rámci roboty prováděli nekvalifikovanou práci.
Je jasné, že pracovních úrazů muselo být daleko více než v dnešní době.

Jinak by to ani ndfungovalo.
Podle mě to podceňované období.
Nebyly statické výpočty, hodně fungovala zkušenost a hlavně cit a intuice.
A oak tam museli být řemeslníci, kteří to podle výkresů museli postavit.
A to nemluvím např. o kamenících.

Moje řeč. Člověk se až diví, kde se v "době temna" vzalo tolik znalostí a zručnosti.

Vědecký výzkum (včetně stavitelství) stojí peníze.
Ty sice měli panovníci, ale málokterý z nich měl o to zájem.
Peníze měla také církev, která měla k vědě ambivalentní vztah, ale určitě měla zájem porazit vědu obecně na jejím poli. Proto ji na druhé straně financovala.
A zadání stavby nějaké katedrály bychom dnes asi nazvali výběrovým řízením, a zadání výzkumu např. v oblasti astronomie byla vlastně grantem.
Možná teď tady asi všechny naštvu, ale tvrdím, že zhruba do období humanizmu měla církev vedoucí úlohu ve vědě, ale steně tak byla největším pronásledovatelem vědeckého poznání, které se jí "nehodilo do krámu".

Oni na stavitelství byli odborníci stavitelské cechy, které sdružovali různé řemeslníky, a své know-how udržovali v tajnosti. Otázka je, kde se ty lidi vzali. Třeba u gotických vitráží prý dodnes není vědou pochopeno, jak byli vyrobeny.
V každém případě jestliže "soukromý sektor" disponoval potřebnými znalostmi, tak možná pro ten erární sektor nebyl důvod pouštět se do výzkumu, když bylo jednodušší si prostě ty "soukromníky" najmout. Tehdy taky ještě věda nebyla samostatná disciplína a nebyla institucionali­zovaná, takže ve státě nehrála takovou roli, jakou hraje dneska (zejména ekonomickou).

Co se týče té církve, ta byla samozřejmě citlivá na přírodovědecká zjištění a teorie, která odporovala jejímu obrazu světa vytvořenému na základě výkladu bible. To je normální, jak vidíme i dneska na případu kreacionismu. Jenom je potřeba mít na paměti, že církev tvořili nejen církevní hodnostáři, ale i prostý lid včetně těch přírodovědců; oni byli stejně citliví, jako ti hodnostáři. Proto vyžadovali, aby všechno, co jejich obrazu světa odporuje, bylo opravdu prokázáno a prokazatelné. Teprve pod tíhou důkazů byli ochotni uznat, že jejich obraz světa je chybný.

Peníze měla také církev

A krvopotně je vydělávala prací a prodejem toho, co vytvořila.

To jsem netvrdil, jen konstatuji, že je měla.
Z poplatků, z podnikání i z darů šlechty a měšťanů.

Dary a odkazy od šlechty a panovníků – šlechtici a králové často církvi věnovali pozemky, města nebo jiné majetky jako výraz zbožnosti, za odpuštění hříchů nebo jako zajištění své duše po smrti. Tyto dary byly významným zdrojem majetku církve.
Testamenty a závěti – věřící, zejména bohatí, často zapisovali církvi majetek ve svých závětích, aby získali duchovní prospěch nebo zajistili modlitby za svou duši.

Dejte nám všechno a budete spaseni.
Z mého pohledu : oblbování, příslib, fabulace, a atd. - čistá zlodějina - mamonárství.

Dejte nám všechno a budete spaseni. Z mého pohledu : oblbování, příslib, fabulace, a atd. - čistá zlodějina - mamonárství...váš pohľad je zlý, darovali to z viery a lásky...ja mám tiež pripravené peniaze pre Cirkev...kráľovstvo Božie sa získava vierou, skutkami lásky a obetou...

Samozřejmě, vždyť jsem to napsal - podlehli slibům.
To já raději dávám ukrajinským rodinám, co přišli o všechno.

Jak si to žil, když pro církev potřebuješ šetřit na vykoupení - na spásu?

Ta provázanost přes majetek tam fungovala, ale mělo to více spojitostí.
Šlechta a ostatní autority potřebovaly podporovat spojence, který měl možnost přímo působit na poddané.
Bohatí lidé měli dost často na svědomí nějakou levotu, takže tučný dar byl součástí rozhřešení.
Darovat církvi patřilo v dobrému tónu a společenské prestiži.
Už jen ta představa, že si v podstatě zaplatím přední místo v kostelní lavici.

..tie vaše výmysly sa nedajú čítať...nie ste človek pravdy!

Tak to nečti, ať ti nepraskne žilka.

v tomhle má naprostou pravdu, vy tmáři prolhaný...