Jo taky jsem to tak četl, kvalifikovaná práce že byla placená a dělali
jí mistři řemeslníci. Robotníci v rámci roboty prováděli
nekvalifikovanou práci.
Je jasné, že pracovních úrazů muselo být daleko více než v dnešní
době.
Jo taky jsem to tak četl, kvalifikovaná práce že byla placená a dělali
jí mistři řemeslníci. Robotníci v rámci roboty prováděli
nekvalifikovanou práci.
Je jasné, že pracovních úrazů muselo být daleko více než v dnešní
době.
Jinak by to ani ndfungovalo.
Podle mě to podceňované období.
Nebyly statické výpočty, hodně fungovala zkušenost a hlavně cit a
intuice.
A oak tam museli být řemeslníci, kteří to podle výkresů museli
postavit.
A to nemluvím např. o kamenících.
Moje řeč. Člověk se až diví, kde se v "době temna" vzalo tolik znalostí a zručnosti.
Vědecký výzkum (včetně stavitelství) stojí peníze.
Ty sice měli panovníci, ale málokterý z nich měl o to zájem.
Peníze měla také církev, která měla k vědě ambivalentní vztah, ale
určitě měla zájem porazit vědu obecně na jejím poli. Proto ji na druhé
straně financovala.
A zadání stavby nějaké katedrály bychom dnes asi nazvali výběrovým
řízením, a zadání výzkumu např. v oblasti astronomie byla vlastně
grantem.
Možná teď tady asi všechny naštvu, ale tvrdím, že zhruba do období
humanizmu měla církev vedoucí úlohu ve vědě, ale steně tak byla
největším pronásledovatelem vědeckého poznání, které se jí "nehodilo
do krámu".
Oni na stavitelství byli odborníci stavitelské cechy, které sdružovali
různé řemeslníky, a své know-how udržovali v tajnosti. Otázka je, kde se
ty lidi vzali. Třeba u gotických vitráží prý dodnes není vědou
pochopeno, jak byli vyrobeny.
V každém případě jestliže "soukromý sektor" disponoval potřebnými
znalostmi, tak možná pro ten erární sektor nebyl důvod pouštět se do
výzkumu, když bylo jednodušší si prostě ty "soukromníky" najmout. Tehdy
taky ještě věda nebyla samostatná disciplína a nebyla
institucionalizovaná, takže ve státě nehrála takovou roli, jakou hraje
dneska (zejména ekonomickou).
Co se týče té církve, ta byla samozřejmě citlivá na přírodovědecká zjištění a teorie, která odporovala jejímu obrazu světa vytvořenému na základě výkladu bible. To je normální, jak vidíme i dneska na případu kreacionismu. Jenom je potřeba mít na paměti, že církev tvořili nejen církevní hodnostáři, ale i prostý lid včetně těch přírodovědců; oni byli stejně citliví, jako ti hodnostáři. Proto vyžadovali, aby všechno, co jejich obrazu světa odporuje, bylo opravdu prokázáno a prokazatelné. Teprve pod tíhou důkazů byli ochotni uznat, že jejich obraz světa je chybný.
"Peníze měla také církev"

A krvopotně je vydělávala prací a prodejem toho, co vytvořila.

To jsem netvrdil, jen konstatuji, že je měla.
Z poplatků, z podnikání i z darů šlechty a měšťanů.
"Dary a odkazy od šlechty a panovníků"
– šlechtici a králové často církvi věnovali pozemky, města nebo
jiné majetky jako výraz zbožnosti, za odpuštění hříchů nebo jako
zajištění své duše po smrti. Tyto dary byly významným zdrojem majetku
církve.
"Testamenty a závěti" –
věřící, zejména bohatí, často zapisovali církvi majetek ve svých
závětích, aby získali duchovní prospěch nebo zajistili modlitby za svou
duši.

Dejte nám všechno a budete spaseni.
Z mého pohledu : oblbování, příslib, fabulace, a atd. - čistá zlodějina
- mamonárství.

Dejte nám všechno a budete spaseni. Z mého pohledu : oblbování, příslib, fabulace, a atd. - čistá zlodějina - mamonárství...váš pohľad je zlý, darovali to z viery a lásky...ja mám tiež pripravené peniaze pre Cirkev...kráľovstvo Božie sa získava vierou, skutkami lásky a obetou...
Samozřejmě, vždyť jsem to napsal - podlehli slibům.
To já raději dávám ukrajinským rodinám, co přišli o všechno.

Jak si to žil, když pro církev potřebuješ šetřit na vykoupení - na
spásu?

Ta provázanost přes majetek tam fungovala, ale mělo to více
spojitostí.
Šlechta a ostatní autority potřebovaly podporovat spojence, který měl
možnost přímo působit na poddané.
Bohatí lidé měli dost často na svědomí nějakou levotu, takže tučný dar
byl součástí rozhřešení.
Darovat církvi patřilo v dobrému tónu a společenské prestiži.
Už jen ta představa, že si v podstatě zaplatím přední místo v kostelní
lavici.