Vědecký výzkum (včetně stavitelství) stojí peníze.
Ty sice měli panovníci, ale málokterý z nich měl o to zájem.
Peníze měla také církev, která měla k vědě ambivalentní vztah, ale
určitě měla zájem porazit vědu obecně na jejím poli. Proto ji na druhé
straně financovala.
A zadání stavby nějaké katedrály bychom dnes asi nazvali výběrovým
řízením, a zadání výzkumu např. v oblasti astronomie byla vlastně
grantem.
Možná teď tady asi všechny naštvu, ale tvrdím, že zhruba do období
humanizmu měla církev vedoucí úlohu ve vědě, ale steně tak byla
největším pronásledovatelem vědeckého poznání, které se jí "nehodilo
do krámu".
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
1
