A ještě od AI k tomu heliocentrismu:
Přijetí heliocentrismu (teorie, že Země a ostatní planety obíhají kolem Slunce) celosvětově provází jeden z největších mýtů v dějinách vědy. Často se vypráví jako černobílý příběh o „osvícených vědcích bojujících proti zaostalé a zlé církvi“.
Skutečnost však byla zcela jiná. Hlavním odpůrcem heliocentrismu nebyla zpočátku teologie, ale tehdejší vědecká komunita a prostá lidská logika.
Přijetí heliocentrismu nebylo bojem vědy proti náboženství. Byl to vnitřní boj uvnitř vědy samotné – proces, kdy nový, revoluční model musel postupně nashromáždit dostatek důkazů (zejména Johannes Kepler s eliptickými drahami a Isaac Newton s gravitací), aby dokázal porazit starý, po staletí dokonale fungující a logický geocentrický systém. Jakmile byly důkazy nezvratné, církev i prostý lid heliocentrismus bez problémů přijali.
Třeba je známo, že Galileo onu dišputaci před církevním sněmem argumentačně prohrál. Jeho odbornými oponenty byli jezuitští přírodovědci, kteří tehdy byli nejlepší astronomové, a z jejich vzájemného střetu vyplynul geocentrismus jako pravděpodobnější. Mnohem více faktů pro něj svědčilo.
