visitor -- ale tady vubec neslo o pravdu jako takovou --- ale o zkusenost osobni co je pravda? Vevire je to uplne neco jineho -- Jezis rek, ze on je pravda ---- Otom jsem nechtel ja psal o osobnim poznani - ktere se neda srovnat s poznanim s medii
visitor -- ale tady vubec neslo o pravdu jako takovou --- ale o zkusenost osobni co je pravda? Vevire je to uplne neco jineho -- Jezis rek, ze on je pravda ---- Otom jsem nechtel ja psal o osobnim poznani - ktere se neda srovnat s poznanim s medii
ale o zkusenost osobni co je pravda?...znova: pravda vždy musí byť v súlade s mravným zákonom (to, čo je vo svedomí, ktoré nevyčíta) - i osobná...takže i osobná skúsenosť môže klamať...
Ty o mravnosti a morálce nepiš - svým vystupováním tady snižuješ
význam tech slov..

Naopak, mravní zákon je zákonem právě proto, že je v souladu s pravdu, tedy se skutečností. Pravda, tedy skutečnost je primární a všechny ctnosti se od ní odvíjí a odkazují se na ní. Svědomí může klamat, ale ne skutečnost.
Naopak, mravní zákon je zákonem právě proto, že je v souladu s pravdu, tedy se skutečností..opakujem, "skutečnost" je lidská, lidský pohľad, lidské faktory, často také, aké sa hodia z rôznych okolností, a tak je tu mnoho faktorov pre- a proti...mravný zákon je o niečom inom, takže nespájať!
Pleteš si názor se skutečností - popsal jsi názor a ne skutečnost. Skutečnost je to, jak se věci mají. Jako taková je skutečnost objektivní veličina (narozdíl od názoru). Takže rozlišovat a nespájať!
To může napsat jen někdo, kdo nechápe, že skutečnost, a tedy i pravda, je jen jedna. Skutečnost není lidský pohled, skutečnost = realita. Co s ní je v souladu, to je pravda. Co s ní není v souladu, to prostě pravda není. I když si ten, kdo tomu věří, myslí opak!
Skutečnost není lidský pohled, skutečnost = realita....skutočnosť/realita je v ľudskom žití prispôsobená, resp. vnikla následkom ľudského vnímania a prispôsobovania si vecí..realits je často mimo pravdy, resp. parciálna pravda, prípadne nevyjadruje pravdu v celku...a vieme, že realita je závislá na videní vecí človeka v danom čase a v daných technických možnostiach...
Pořád neumíš rozlišit mezi skutečností a názorem/náhledem. Skutečnost/realita nevzniká následkem lidského vnímání, ale naopak ona existuje sama o sobě a tudíž předchází vnímání, poněvadž je tím, co je předmětem toho vnímání. Musíš se naučit rozlišovat mezi realitou a obrazem té reality, jaký si o ní vytváříme. Ten obraz je tím pravdivější, čím více se shoduje s onou objektivní realitou/skutečností (tj. čím méně je v něm ega, přání, emocí...). Už jsem ti to psal.
To je ten "pevný bod ve Vesmíru".
Pobožný člověk věří v reálnou existenci boha, který podle jeho
názoru je všemocný a vševědoucí. Bůh pobožných sleduje nepřetržitě
dnes, každou sekundu myšlenky každého člověka a vše si do detailu
zapamatuje.
Faktem je, že v pohádkách je možné všechno, i zlatá rybka plnící i ty
nejztreštěnější přání, jakým je věčný život po smrti.
Zkrátka, pro pobožného jsou reálná existence boha a i věčný život pobožného v nebi pravdou. Pohádkovou pravdou.