ad soucet:
pojdme tvuj semanticky diletantismus definitivne ukoncit exaktni vedou..
matematika samozrejme neni Mysterium Tremendum - kdyz Albert
Einstein nebo Paul Dirac mluvili o uzasu nad matematickou harmonii vesmíru, v
religionistice a filosofii to nazyvame kosmickym nabozenskym citenim nebo
esteticko-racionalni katarzi - nikdy to neni numinozni zazitek! matematicka
rovnice lidskou psyche nedesi, neuvadi ji do posvatneho tresu a neohrozuje
integritu vedomeho ega - rovnice je totiz srozumitelna, logicka a lidskym
rozumem uchopitelna.. je tedy presnym opakem numinosa, ktere je ze sve definice
nepochopitelne, iracionalni a cloveka radikalne presahujici (Das Ganz Andere)..
zoufale se chytas poetickych metafor vedcu, protoze ti zcela chybi elementarni
pojmoslovna disciplina - pokud vedci prozivaji uzas nad seberegulaci hmoty, je
to uzas nad imanentnimi (vnitrnimi) zakony prirody - numinozni zazitek je vsak
prozitek transcedentniho (vnejsiho, absolutniho) zasahu - pokud tyto dve veci
hazis do jednoho pytle, jsi jen ubohy intelektualni analfabet, ktery nerozezna
basnickou figuru od vedeckeho terminu.. znovu a neunavne ignorujes ten nejvetsi
paradox, ktery zde predvadis - tim, ze se snazis numinozni zazitky naroubovat na
ciste materialisticke vedce prozivajici radost nad vztahy ve hmote, potvrzujes
muj puvodni verdikt: pro tebe je Buh jen neurochemicka iluze - vykastroval jsi
nabozenstvi na pouhy sekularni obdiv k fyzice - nerozumis slovum, ktera pouzivas
/ vytrhnes z kontextu slovo "posvátno", ignorujes Rudolfa Ottu, ignorujes Carla
Gustava Junga, ignorujes zaklady epistemologie a pak tu s vaznou tvari tvrdis,
ze materialisticky triumf lidskeho rozumu nad matematickou rovnicí je setkani s
numinoznim - sam sebe degradujes na pouheho distributora prazdnych frazi
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
