Tvoje slova to potvrzuje jen zčásti, protože ty to razíš a chápeš jako
metafyziku, proti čemuž se právě vymezuji. Chápeš to tradičně teisticky,
metafyzicky, ale tak to míněno není. Pro koncept Unus mundus existuje jen
jeden, tento svět, a tento koncept má být jen vystižením jeho struktury.
Vyplývá to už z jeho označení jakožto Jeden svět, že tu jaksi nejsou
přítomny žádné metafyzické či transcendentní světy. Chápeš ty pojmy
jinak než jak jsou míněny a díky tomu z toho děláš hroznou metafyzickou
divočárnu, přitom nejsi schopen nahlédnout, že instinkty jsou třeba také
transsubjektivní. Také překračují individuum. Jinak v tom Keplerově díle
nic takového není. O poli tam mluví jedinkrát ("Toto pojetí má mnoho
společného s moderní fyzikou pole. Kepler vskutku přemýšlel o gravitaci
vycházející ze Slunce jako o světle, ale ještě trochu jinak.") a spojení
psycho-fyzický se tam nevyskytuje vůbec. Jestli trváš na tom, že to tam je,
tak dej screen.
Chápeš spiritualitu materialisticky, jakožto materiální záležitost a
prožitek jakožto materiální vztah. Jako by psychický či mentální vztah
musel mít nějaký materiální podklad! Vztah mohu mít k jakémukoliv objektu
bez ohledu na to, jaká je jeho podstata a vlastnosti. Poněvadž vztah není
nic jiného, než můj subjektivní poměr vůči němu. To, jak se vůči němu
stavím. Je zvláštní, že tak samozřejmé věci nerozumíš.
Neprohlašuji za pochybného Junga, ale jeden jeho koncept, tak si zas
nevymýšlej. Popsal jsem prostě, jak to je a jak k tomu ostatní (včetně
jungiánů) přistupují. Některá vysvětlení archetypu v různých dílech,
i jungiánů, jeho fyzikální rozměr dokonce ani nezmiňují. Nebo když ho
zmíní, tak se při závěrečném zhodnocení toho konceptu otevřeně
napíše, že je to sporné. Je zajímavé, že tebe zajímá zrovna takový
koncept, který vlastně nemá žádnou oporu.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
