Dyť o tom píšu celou dobu, že co platilo za Luthera, mnohé z toho dnes neplatí. Nejlépe je to vidět v Knize Svornosti na postojích k papežství. Tam je to daleko více zřetelnější, než kánony. Co z tehdejšího “dogmatického” učení o papeženství učí luteráni dnes - nic. Dokonce už se shodli s KC, že mají vlastně to samé učení o ospravedlnění. Proto má dnes Kniha svornosti v nákladu Kalich dodatek, že ne vše, co platilo tenkrát, platí dnes. Proto mají dnešní katechismy dodatky. A tady je to hlavní, žádné rozlišování knih v NZ na “nižší, spornou autoritu” již neexistuje - to si vymýšlíš, a to jsem ti dokázal aktuálním luteránským katechismem i Biblí. Teď by možná mohla být řada na tobě, dej mi fotky aktuální luteránské literatury, kde to píšou, že některé knihy jsou nižší, sporné, jak tvrdíš. Žádnou takovou nedodáš, protože není, a o to jsi na mě sprostější a agresivnější, protože si vymýšlíš já ti transparentně doložil, že nemáš pravdu.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
