Náboženství je tak krásná ideologie, že se o ní dá hádat až do
krve, tedy i vraždit.
A to pámbíček - nepámbíček.
Kdo z kontrahentů má pravdu může rozhodnout boží soud. Třeba každý
vypije decák kyseliny z akumulátoru a pravdu měl ten, komu bůh tu kyselinu
zázračně promění na nektar.
Kdyby se ti kontrahenti takovému soudu vyhýbali, tak by podali důkaz, že
jsou ateisté a hádají se o náboženství jen z rozmaru.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1