Praktická funkce bible je ukázání cesty, jak dosáhnout opět přirozeného stavu (stavu původní jednoty či celosti o nějž jsme přišli uvědoměním si sebe sama).
Praktická funkce bible je ukázání cesty, jak dosáhnout opět přirozeného stavu (stavu původní jednoty či celosti o nějž jsme přišli uvědoměním si sebe sama).
"... stavu původní jednoty či celosti o nějž jsme přišli uvědoměním si sebe sama"
To byl stav před 500 miliony let, v období Kambria.
No, jo. Uvážíme-li však jen druh homo Sapiens, jehož nejstarší stopy jsou
tak několik statisíců let v minulosti, tak lidi vynalezli mono-boha a napsali
bibli před nějakou tisícinou této doby. Zkrátka živočišný druh Moudrý
člověk si na Zemi žil a po Zemi coural po stovky tisíců let bez bible a bez
mono-boha. ... a neměl tušení o nějakých budoucích náboženských
ideologiích vedoucích zákonitě ke vzniku nepřátelství a násilí mezi
lidmi.
Ty víš, kdy se u člověka objevilo vědomí sebe sama? U jednotlivého
člověka se tak děje zhruba mezi 2. a 3. rokem věku. Ale u člověka jakožto
druhu, to umíš takhle říci? 
ad soucet:
ve sve touze po lacinem duchovnim klidu se dopoustis
stale stejneho, dokola se opakujiciho omylu: pletes si celistvost s infantilni
regresi.. tva teze, ze cilem je "dosahnout opet prirodniho stavu puvodni
jednoty", je v primem rozporu s Jungovou teleologii.. to, co popisujes jako
"puvodni jednotu, o niz jsme prisli uvedomelim si sebe sama", je v jungovske
psychologii stav Uroborose – tedy stav embryonalniho, rajskeho nevedomi, kde
ego jeste neexistuje a psyche je sjednocena jen proto, ze je tma - podle Junga
je tento stav sice puvodni, ale rozhodne neni "prirozenym cilem" dospeleho
cloveka - cilem individuace totiz neni navrat zpet do teto pre-reflexivni
jednoty (coz by znamenalo likvidaci ega a psychickou smrt), ale progresivni
posun vpred - cilem je vytvoreni nove, vedome celosti (coniunctio oppositorum),
kde ego zustava plne zachovano, ale je v dynamickem vztahu k Bytostnemu Ja
(Selbst).. pokud by mela Bible ukazovat cestu k "puvodni jednote", jak naivne
tvrdis, pak by propagovala psychicky regres a detsky utek pred dramatem vedomi -
Jung vsak Aionu a v Psychologii a alchymii jasne ukazuje, ze krestansky mytus (a
alchymisticky proces) neni kruh, ktery se vraci na zacatek do rajske zahrady,
ale spiralovy pohyb vpred skrze utrpeni, rozstepeni a naslednou novou syntezu -
ty se vsak chces vratit do raje pred strom poznani dobreho a zleho – Jung te
nuti projit skrze to poznani a nest jeho nasledky.. tvuj koncept je opet jen
neojungovsky romantismus, ktery se boji psychickeho vyvoje a zamenuje duchovni
zralost za navrat do materskeho luna nevedomi, drahy priteli 
ad soucet:
tato tva uboha jednoveta defenziva je presne tou kapitulaci, kterou jsem
ocekaval.. kdyz ti dojdou argumenty, zacnee knucet o "fantazírování", drahy
priteli
Nevim jaké by mi měli dojít argumenty, když jsem tě upozornil na to, že jsi si pustil fantazii na špacír, poněvadž jsem nijak nespecifikoval, jak k tomu návratu dochází. Návrat do ztraceného ráje není nutně procesem regrese, jak jsi si mylně vyložil.