ad soucet:
ve sve touze po lacinem duchovnim klidu se dopoustis
stale stejneho, dokola se opakujiciho omylu: pletes si celistvost s infantilni
regresi.. tva teze, ze cilem je "dosahnout opet prirodniho stavu puvodni
jednoty", je v primem rozporu s Jungovou teleologii.. to, co popisujes jako
"puvodni jednotu, o niz jsme prisli uvedomelim si sebe sama", je v jungovske
psychologii stav Uroborose – tedy stav embryonalniho, rajskeho nevedomi, kde
ego jeste neexistuje a psyche je sjednocena jen proto, ze je tma - podle Junga
je tento stav sice puvodni, ale rozhodne neni "prirozenym cilem" dospeleho
cloveka - cilem individuace totiz neni navrat zpet do teto pre-reflexivni
jednoty (coz by znamenalo likvidaci ega a psychickou smrt), ale progresivni
posun vpred - cilem je vytvoreni nove, vedome celosti (coniunctio oppositorum),
kde ego zustava plne zachovano, ale je v dynamickem vztahu k Bytostnemu Ja
(Selbst).. pokud by mela Bible ukazovat cestu k "puvodni jednote", jak naivne
tvrdis, pak by propagovala psychicky regres a detsky utek pred dramatem vedomi -
Jung vsak Aionu a v Psychologii a alchymii jasne ukazuje, ze krestansky mytus (a
alchymisticky proces) neni kruh, ktery se vraci na zacatek do rajske zahrady,
ale spiralovy pohyb vpred skrze utrpeni, rozstepeni a naslednou novou syntezu -
ty se vsak chces vratit do raje pred strom poznani dobreho a zleho – Jung te
nuti projit skrze to poznani a nest jeho nasledky.. tvuj koncept je opet jen
neojungovsky romantismus, ktery se boji psychickeho vyvoje a zamenuje duchovni
zralost za navrat do materskeho luna nevedomi, drahy priteli
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
