"Tady jde o tu symboliku v paralelách těchto "příběhu"" .{color:
blue}****, kterou si Ježíš
přizpůsobil.
AI
Zatímco Ježíš čelil Satanovi, který ho pokušoval skrze hlad, moc
a pýchu, Buddha čelil Marovi. Mara představuje síly vášně, strachu a
iluze, které člověka odvracejí od duchovního osvícení.
Mara se pokusil Siddhárthu Gautamu
(budoucího Buddhu) zlákat několika způsoby. Nejdříve poslal své dcery,
aby ho zotročily svou krásou a sváděním, a když to neuspělo, zaútočil
na něj armádou příšer a démonů.
V obou příbězích jde o moment klíčové
zkoušky charakteru a víry. Buddha zůstal v meditaci nehybný a nedotknutelný
vůči Marovým útokům. Podobně jako Ježíš v poušti, i Buddha musel
překonat tyto vnější i vnitřní pokušení, aby dosáhl svého cíle
(osvícení vs. splnění Boží vůle).
Mara je v buddhismu symbolem lidských
vášní, které nás „oslepují a klamou“, což odpovídá křesťanskému
pojetí pokušení jako boje mezi dobrem a zlem.
Výstižné přirovnání a důkaz, že Ježíš si ten příběh mohl
od Buddhu přizpůsobit pro své potřeby.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
To měl být jakýsi popis Ježíšova
pobytu v Indii. Podle jedné tradice má Ježíš hrob v Japonsku. Ale i kdyby
byl s budhovo příběhem seznámen, tak pořád platí, že nikdo opisovat
proces pokušení nepotřebuje, protože pokušení je obecnou zkušeností.
1