Tady máš kdyžtak první stránku hesla Mýtus z Encyklopedie literárních žánrů.
Náboženské mýty jsou založené na pravdě, protože symbolickou řečí vystihují psychologické skutečnosti. Ti jednorožci, panny i draci jsou symbolické postavy.
Tady máš kdyžtak první stránku hesla Mýtus z Encyklopedie literárních žánrů.
Náboženské mýty jsou založené na pravdě, protože symbolickou řečí vystihují psychologické skutečnosti. Ti jednorožci, panny i draci jsou symbolické postavy.
Jasně i Karkulka, babička, vlk a myslivec jsou založeni na pravdě. A to
teprve perníková chaloupka. Na každém rohu najdeme stánek s párkem a
hořčicí v rohlíku, což jsou pro věřící psychologické perníkové
chaloupky. 
Tradiční pohádky jsou taky založené na pravdě, protože taky symbolickou řečí vystihují nějaké skutečnosti. Stejně jako bajky.
Z Wikipedie :
Přesvědčivost a působivost mýtů ohrozilo,
když se dva různé soubory mýtů střetly – například v setkání s jinou
kulturou a zejména při vzniku měst, kam se lidé stěhovali z různých
kulturních prostředí. Kritika mýtů vznikla patrně v osové době (K.
Jaspers) kolem poloviny prvního tisíciletí př. n. l., současně s větším
důrazem na jednotlivou osobu, její vnitřní život a budoucnost. V Řecku
touto kritikou začíná filosofie, která chce dosáhnout pravého, jistého a
všem společného poznání prostřednictvím rozumu a logu.
Takže si z mýtů dělali srandu Řečtí filosofové už před dvěma
tisíciletími. Slovo "mýtus" je vyprávění bez nároku na pravdivost,
neklade otázky, neposkytuje odpovědí. Podobně jako Šípková Růženka,
Sněhurka i Popelka. 
Především ten vznik Slunce rozkazem "budiž světlo". Jak prosté, jak pochopitelné pro prázdné lebky.