A jak to souvisí s tou vírou v boha?
Osobně nevidím přínos víry v Boha pro člověka, tím pádem i pro
lidstvo.

Se subjektivními pocity lze těžko polemizovat. V tom úvodním článku šlo hlavně o objektivní dopady náboženské víry, konkrétně křesťanství na společnost.
Nepsal jsem nic o subjektivních pocitech, nýbrž o osobní zkušenosti. Ten článek jsem nečetl, ale jisté je, že vaše hodnocení náboženství je založené na subjektivních pocitech.
Napsals :
A věřící ho třebas zase vidí, protože ho u sebe
zažívají.

Co zažívají?
Je to objektivní, nebo subjektivní zážitek?
Je to fakt, nebo jen pocit přítomnosti Boha??
Pokud fakt, tak to by už nebyl problém
dokázat existenci Boha.

Tak proč si takoví lidé říkají : Jsem
věřící??

Co zažívají? Přece ten přínos víry v Boha, o kterém jsi psal. Když vidí, že má na ně víra v Boha pozitivní vliv, že je humanizovala a harmonizovala, a dovedla na správnou cestu, tak potom věřící u sebe zažívají přínos víry v Boha. Ten přínos je jejich zkušeností (objektivní).
Pokuď je ovšemže nebrzdí modloslužebnictví :-).
To je brzda evolučního vývoje :-)
Boha pozitivní vliv, že je humanizovala a
harmonizovala, a dovedla na správnou cestu

Nevím jak si všímáš komunitu věřících, ale odkdy se brácho přiženil,
dcera provdala do katolických rodin, tak tam vidím víc negativa, než
pozitiva. Honba za majetkem, tahanice o dědictví, závist a atd. jsou atributy
většiny. A potvrdilo se mi to i teď, kdy bydlím cca 8 let na vesnici.
Pomlouvání, hádky o pozemky a atd.. Nevidím pozitivum.

To jsou mé poznatky.

Vždyť píšu, že část věřících jsou vírou zasaženi vnitřně a jsou to poctiví věřící, a tu druhou část víra úplně nezasáhla a pochopili jí jenom jako soubor vnějších úkonů.
A co z toho má lidstvo, že ho křesťan subjektivně zažívá, ale navenek
to není vidět.

Chová se jako by Bůh neexistoval - viz. náboženské války, nebo problémy s
knězi, faráři a pod.

Lidstvo jsou miliardy lidí, takhle nelze uvažovat, mluvit o lidstvu. Někteří lidé se chovají, jako by Bůh neexistoval, a někteří lidé se zas chovají opačně. Část lidí se chová tak a část zas tak. Část křesťanů je uvnitř křesťanstvím nedotčena a křesťanství jsou pro ně jen vnější ceremonie a úkony (viz Visitor a kiwi), druhá část křesťanů naproti tomu křesťanství praktikuje vnitřně a díky tomu prodělali vnitřní proměnu ve směru kultivace své duše. Takhle to je ve všech náboženstvích.