Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #168575

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
před 18 hodinami | #168575
Reakce na příspěvek #168569

Potřebuješ imaginárního vůdce - imaginárního kamaráda, který ti kdykoliv pomůže.
Hodně dětí takové iluzorní "kamarády" má - když se cítí osamělí.
Povídají si s ním, hrají se s ním a berou je jako reální bytosti.
Je to to samé, jako když věřící rozmlouvá s Bohem,
*3655* *3655*
A tak se vám zatím říká věřící, protože nemůžete reálnost rozhovorů s Bohem dokázat.
*34087* *34087* *34087*



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:
před 17 hodinami | #168584 (1)

Modlitba má pozitivní psychologický efekt, samotní psychologové se tak vyjadřují, viz třeba:

Psychologie modlitby
Vladislava Bartáková
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Abstrakt

Praxe modlitby přináší úměrně míře vložené upřímnosti negativní či pozitivní psychické účinky. Modlitba charakteristická instrumentací Boha pro své vlastní potřeby přináší vposled účinky negativní. Může být naplněna fetišistickým a autistickým zaměřením, stát se útěkem před reálnými problémy. Obracení se při modlitbě na Boha, který je hodnotou sám o sobě, vede ve svých důsledcích k pozitivním psychickým účinkům: počítá se s otevřeností, důvěrou, projevením vůle ke změně. Výsledkem je psychohygienicky relevantní vytvoření a udržování pravidelnosti a řádu v každodenní praxi, protříbení hodnot a oddělení důležitých věcí od nepodstatných. Setkání se sebou samým v takové modlitbě vyzývá věřícího k ochotě připustit si vlastní chyby a přijmout se i s nimi a unést pravdu o sobě. Stejně jako v terapii, která naplňuje své cíle, se takovou modlitební praxí rozvíjí člověk k pozitivnímu, obnovuje své schopnosti, žije autentičtější a úplnější život. Nestává se rázem dokonalým, ale „očišťuje“ svou osobnost, své chování i vztahy. Nabývá na celistvosti a autenticitě. (viz)

Jinak ten "kamarád" v psychice opravdu existuje jakožto funkce, proto je víra v Boha správný a přirozený postoj.