No mě připadá "blemblem" růžencová modlitba

No mě připadá "blemblem" růžencová modlitba

možná, to ale mohou být i buddhistické mantry a ty kolikrát přijdou ostatním normální...
já se růžencnové modlitby modlila během pětidenní pěší pouti do Mariazellu s celou skupinou a šlapalo to samo i když bylo v nohách 30 kiláků :-)) neměli bychom si být jisti že víme jak fungují modlitby na naší psychiku, že je to blbost. Někdo je vnitřně nevyrovnaný a modllitba i růžencová mu udělá dobře.
Víš co je a co vyvolá nabuzený adrenalín?
Znáš ten text písničky o kanonýru Jabůrkovi?
neznám, nevím, nezpívám si o kanonýrovi. Ale adrenalýn j emůj přítel, vzhledem k tomu že jsem vysokohorský chodec :-) Odchodila jsem přes dvacet čtyřtisícovek a nespočet krásných menších vrcholů v Alpach, nádherné pochody v Andách, Cotopaxi, Chimborázo či Aconcagua. Adrenalín je můj přítel, ale.... vše s mírou, tedy i ty modlitby či matry patří k žívotu. Tedy nic nepřehánět.

Tam u Královýho Hradce, lítaly tam kule prudce z kanónů a flintiček do
ubohých lidiček.
R: A u kanónu stál a pořád ládo-, ládo-, ládo-,u kanónu stál a furt jen
ládoval.
...
A už střílel jako blázen, Prajzi měli horkou lázeň, celej rozbil
regiment, Jabůrek, ten saprment.
V tom ho zahlíd kronprinc Friedrich: "Herrje den Kerl erschieß ich!" A už
hází, potvůrka, rachejtle na Jabůrka.
A hned prajzští kanonýři na Jabůrka všichni míří, každý chce ho
trefiti, princi se zavděčiti.
První kartáč, můj ty smutku, vjel mu hubou do žaludku, on však honem ho
vyndal a už zase střílel dál.
Praskla puma velmi prudce, utrhla mu obě rucea on rychle boty sundal a nohama
ládoval.
Vtom jeden prajzskej frajvilik šrapnelem hlavu mu ufik a ač už na to
neviděl, na Prajzy přeci střílel.
....
A že zachránil ten kánon, do šlechtického stavu on povýšen za ten skutek,
Edler von den Jabůrek.
Dej mu Pán Bůh věčnou slávu, "von" má, ale nemá hlavu, nedělá si z toho
nic, bezhlavých "von" je prej víc.
Musel jsem to hodně zkrátit, i to , že po každé větě je zpíván refrém "A u kanónu stál a pořád ládo-, ládo-, ládo-,u kanónu stál a furt jen ládoval."
aha, nějaká česká odrhovačka :-) a ještě by se u toho měli houpat ze stranu na stranu.
Může se brát i jako protiválečná. A dovedu si představit, že ji chudáci vojáci zapěli po večeři při pivě.
To houpání ze strany na stranu je tancem v sedu na lavicích. Aby se ho člověk s požitkem zúčastnil, musí mít asi v sobě už pár mázů piva.
Hory miluji také, ale spíš takové s lanovkou.
V Mariazellu jsem byl s manželkou aspoň dvacetkrát, ale vždy autem. Mají
tam vynikající perník a cesta tam i zpět je krásným prožitkem,
samozřejmě poslední desetiletí jen mimo sezónu.
V Mariazellu jsem byl s manželkou aspoň dvacetkrát, ale vždy autem. Mají tam vynikající perník a cesta tam i zpět je krásným prožitkem...v Mariazelli je toho ďaleko viac, ale to hlavné uniklo vášmu zraku a vnímaniu...nie je oko ako oko, nie je duša ako duša...
To já se díval při dlouhých pochodech kolem sebe - co krok, to něco
nového 