Co naděláme.
Jsou lidé kteří léčí své mindráky představou mající sdělit světu,
že oni patří k národu, který je smetánkou lidstva. K nekonfliktnímu
soužití a spolupráci je záhodné odbourat hranice mezi lidmi. Ty hranice
jsou tvořeny mnohdy neúmyslně, ale mnohdy je nelze překonat. Nacionální
šovinismus je jednou takovou hranící, druhou bude náboženství, další
bude lidová kultura, rasizmus a co já vím co všechno. Náboženský
šovinismus je zdrojem nepřátelství a nenávisti.
Je to prakticky těžko zvladatelný problém. Ten vedl k rozpadu Jugoslávie i k rozpadu Československa a před tím ke světovým válkám.
Ve stanovách Diskutníků, je určeno, že se má psát ve srozumitelné řeči (jazykem), tím je míněna jak čeština, tak slovenština a jejich nářečí. Jako Moravského Slováka (po otci) mne ten rozpad Českoslovnska ranil a to moc. Nedělám rozdíly mezi Čechy a Slováky, ani mezi bramborami, erteplami a zemáky.
Pozemšťané by si měli uvědomit, že jsme jedna rodina, že se naši afričtí předkové vydali před 50 tisíciletími zalidnit celý svět. Existence lidstva je podmíněna mírumilovnou spoluprací a synergií. Bohužel jsou náboženké a nacionální řevnivosti tím "pískem v převodovce". Doba křesťanství v Evropě nevedla k míru, ale k neustálým válkám. A tak je tomu dodnes. Jak v Evropě, tak i na tomto DF.
2
