Předpokládejme, že to vychováváni v
nějakém prostředí ovlivňuje mysl dítěte a to
manipulovatelně. Mysl dítěte je žíznivá po informacích a velmi tvárná,
snad jako hrnčířská hlína. Na tom samo o sobě není nic špatného,
pakliže je to v lidsky pozitivním smyslu.
Ano, dítě se narodí a žije nějakém prostředí, které vytváří mysl a
charakter dítěte, dodané informace jsou pak "startovním kapitálem" pro
další vzdělávání. Jenže to není hodinková mechanika, přesná a
neměnná. Lidi, tedy i děti se rodí s určitými predispozicemi a talenty. A
to životní prostředí nejsou jen rodiče, sourozenci a další příbuzní
ale také škola, spolužáci a kamarádi také nehody, choroby, zranění a
jiné charaktery.
.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
