Ona to taky nebyla moje reakce na tebe, ale na Ondiho.
Jinak samozřejmě vědec může být stoupenec nějaké filozofie (např.
Heisenberg byl) nebo náboženství, tzn. může mít nějakou svou osobní
představu o světě, ale když dělá vědu, tak se musí věnovat faktům, a
to v souladu s vědeckou metodou. A zjevně to není problém. Třeba astronom a
katolík J. Grygar svůj přístup k vědě osvětluje slovy, že zkoumáním
světa odhaluje, jak to ten Bůh udělal. Že se dívá Bohu do kuchyně či pod
ruku. Jasně tím odděluje víru a vědu a díky tomu u něj spolu nekolidují.
Takže zjevně to jde, člověk jenom musí mít funkční mozek, a ne být
fundamentalista.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
2