Ovšem "věčnost" existuje jen v pohádkách, tedy v náboženství.
Náš Vesmír vznikl prokazatelně kdysi dávno a jak fyzikálně, tek i logicky
zase jednou zanikne.
Můžeme ale zůstat tady, na planetě Zemi. Sluneční soustav, tedy Slunce,
planety a měsíce vznikly nedávno. před 4,5 miliardami let a Země se stane
za miliardu let mrtvou koulí. Dá se říct, že zvířátka vznikla před
polovinou miliard le a za další miliardu let zaniknou. Zdroj energie života,
Slunce se také během doby změní, přejde do ničivé fáze a poté
vychladne.
Zkrátka vše má jeden začátek a jeden konec. Akorát buřt má konce dva,
praví vtipálek.
No a to, že neznáme nic z okolí našeho Vesmíru ponechává pootevřená
vrátka ke spekulacím, že bohové jsou věční, není důkazem nějaké
"věčnosti".
Náboženství je lidskou kulturou vzniklou z faktické neznalosti fyziky. Jen
tak mohlo dojít k představě placatého bodu na kterém se nacházel tvořitel
a ten v několika dnech udělal Slunce, měsíc, planety a hvězdy.
Náboženští maniaci došli studiem pohádky Genesis a dalších pohádkových
románů k počátku božího tvoření na 23. října roku 4004 (James Usher)
před údajným narozením Ježíška.
To je rozdíl mezi vědou a náboženstvím. Že v současnosti připouští i Vatikán, že datum stvoření vypočítaný Usherem je blbost, ve kterou křesťané museli pár století věřit, na věci nic nemění. Mnozí vzdělaní křesťané připouští, že výsledky vědy jsou fakta, přesto se najdou takoví, kteří přírodní vědy označují za pavědu a jen pobožní vědci jsou ti správní.
1