Všechno, co popisuješ v prvním odstavci, jsou věci, které se okolo nás dějí tisíckrát denně, takže jejich reálnost je neoddiskutovatelná a potvrzená mnoha prokazatelnými pozorováními. Že mě zítra nepřejede auto, z toho opravdu vycházím, ačkoliv nemám důkaz. Jenomže, na rozdíl od tvé víry v boha, vím, že to není daný fakt. Vím, že i když si budu dávat sebevětší pozor, vždycky se může najít blb (nebo řidič zrovna postižený nečekaným infarktem), který mě převálcuje zezadu na chodníku. Že si dávám pozor, tím výrazně snižuju pravděpodobnost takové nehody. A samozřejmě ve svém chování a plánech do budoucna vycházím z víry, že se mi nic takového nestane (protože pochopitelně právě jen v takovém případě nějaké plány potřebuju). Ale vím, že se to stát může, protože taková je reálná lidská zkušenost. Zkrátka vím, že je to víra, a ne daná pravda neboli jistota. Jinými slovy – já netvrdím, že mě nemůže přejet auto.
Na rozdíl od tvé víry, která – ačkoliv vše, co tvrdí, zakládá jen na jedné staré knize a jejím výkladu – s „jistotou“ tvrdí, že bůh existuje, stvořil svět a vše živé, a z toho právě jen člověka bude po smrti soudit a odměňovat či trestat. Nic z toho nikdy nikdo prokazatelně nepozoroval…
