Označit to za blábol je sice snadné, ale historie mluví jinak. Právě ti
největší svatí, jako Jan od Kříže nebo Terezie z Lisieux, psali o
stavech, kdy prožívali absolutní prázdnotu a ztrátu vnímání Boha. Matka
Tereza ve svých dopisech přiznala, že desítky let necítila Boží
přítomnost a ptala se, zda vůbec existuje.
Tvůj argument o stovkách svatých navíc naráží na realitu toho, jak jejich
životopisy vznikaly. Čas, dobré pero a vzletná myšlenka oddaného
kronikáře dokáží utvořit ideální představu. Píší je věřící,
kteří chtějí z příběhu vybrat jen to poutavé a povznášející,
zatímco reálnou lidskou slabost, pochybnosti a vnitřní zoufalství
jednoduše vymažou. Pokud ani tito lidé neměli podle tebe "nejpevnější
víru", pak tvůj postulát mluví o robotech, ne o lidských bytostech...
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
