Když člověk zažívá extrémní utrpení, nerozhoduje oheň víry, ale biologické limity jeho těla a mozku. Nezáleží na velikosti víry.
Když člověk zažívá extrémní utrpení, nerozhoduje oheň víry, ale biologické limity jeho těla a mozku. Nezáleží na velikosti víry.
Zase kecáš nesmysly, protože si nebyl u toho, když dává věřícímu
kněz rozhřešení a ten člověk umírá v klidu a pokoji.
A pak je tu další příklad ateisty, který umírá a dělá přitom rutiku
jako šílený, umírá v absolutní stresu bez Boha.
Tak se vzpamatuj a dívej sem relevantní věci a ne vymysli nějakech
přiblblejch filozofů a ještě k tomu fanatickejch Francouzů. Já totiž
fanatiky nesnáším. 
(Upraveno 17.09.2026 23:23)
Když člověk zažívá extrémní utrpení, nerozhoduje oheň víry,
ale biologické limity jeho těla a mozku. Nezáleží na velikosti
víry....nie je to tak, iste, je tam aj biologický aspekt tela, ale
nesmierne utrpenie (mučeníctvo najzákernejšími spôsobmi) pomáha prekonať
viera v Boha zjavená v Kristovi -
...máme tisíce mučeníkov prvotnej rímskej cirkvi - Agáta, Anastacia,
Agnesa, Eulalia (patrónka Barcelony, Devota (patrónka Monaka), Cecília,
Perpetua a Felicita (všetko sväté hrdinky viery rímskej cirkvi) - ktoré
strašne trpeli za vieru za vlád rímskych cisárov (r. 100-300), ktoré
hádzali šelmám v arénach, rezali a štrvrtili ich po kúskoch pred davmi
rímskych pohanov v arénach, a tí zomierali s láskou,s úsmevom na
tvári...viera v Boha v Kristovi zmierňuje utrpenie, resp. Boh tým vo viere
dáva silu prekonať utrpenie...