Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #172930

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE:
před 16 hodinami | #172930
Reakce na příspěvek #172854

Když člověk zažívá extrémní utrpení, nerozhoduje oheň víry, ale biologické limity jeho těla a mozku. Nezáleží na velikosti víry.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE:
před 13 hodinami | #172936 (1)

Zase kecáš nesmysly, protože si nebyl u toho, když dává věřícímu kněz rozhřešení a ten člověk umírá v klidu a pokoji.
A pak je tu další příklad ateisty, který umírá a dělá přitom rutiku jako šílený, umírá v absolutní stresu bez Boha.
Tak se vzpamatuj a dívej sem relevantní věci a ne vymysli nějakech přiblblejch filozofů a ještě k tomu fanatickejch Francouzů. Já totiž fanatiky nesnáším. *4446*

(Upraveno 17.09.2026 23:23)



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE:
před 2 hodinami | #172942 (1)

Když člověk zažívá extrémní utrpení, nerozhoduje oheň víry, ale biologické limity jeho těla a mozku. Nezáleží na velikosti víry....nie je to tak, iste, je tam aj biologický aspekt tela, ale nesmierne utrpenie (mučeníctvo najzákernejšími spôsobmi) pomáha prekonať viera v Boha zjavená v Kristovi -
...máme tisíce mučeníkov prvotnej rímskej cirkvi - Agáta, Anastacia, Agnesa, Eulalia (patrónka Barcelony, Devota (patrónka Monaka), Cecília, Perpetua a Felicita (všetko sväté hrdinky viery rímskej cirkvi) - ktoré strašne trpeli za vieru za vlád rímskych cisárov (r. 100-300), ktoré hádzali šelmám v arénach, rezali a štrvrtili ich po kúskoch pred davmi rímskych pohanov v arénach, a tí zomierali s láskou,s úsmevom na tvári...viera v Boha v Kristovi zmierňuje utrpenie, resp. Boh tým vo viere dáva silu prekonať utrpenie...