Pokud uznáváš, že utrpení může víru zničit, pak vlastně potvrzuješ má slova. Dodatek o "té největší víře" je ale jen logický kroužek - definuješ ji jako cosi nezničitelného, takže cokoli, co se zlomí, podle tebe nebyla ta největší. Reálný svět takto černobíle nefunguje. I ten nejčistší diamant se pod dostatečným tlakem a žárem nakonec rozpadne nebo shoří - fyzikální zákony nelze oklamat (alespoň na planetě Zemi, tedy prozatím). Stejně tak ani lidská psychika nemá neomezenou kapacitu snášet bolest. Tvrdit, že existuje pozemská víra, která je stoprocentně imunní vůči destrukci, znamená doslova popírat lidskou biologii. Jak už jsem psal – mluvíš o robotech, ne o lidech z masa a kostí.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

