Účelově si vybíráš pouze Jana od Kříže, protože se ti hodí jeho
konec. Ignoruješ však padesátiletou temnotu Matky Terezy i přikrášlování
historie kronikáři.
Navíc sám přiznáváš, že se Janovi "hroutila představa o Bohu“. Pokud
se někomu zhroutí celý obraz absolutna, je to hluboké vnitřní zlomení.
Redukovat tento drtivý prožitek na pouhé "odebrání příjemných pocitů“
je zlehčováním lidského utrpení. Jan od Kříže potvrzuje mou pointu,
stará víra musela být rozbita na prach, aby mohlo vzniknout něco nového. V
daný moment tedy zlomena byla. Pokud chceš namítnout, že šlo o Boží
zkoušku, pak nedává smysl tvůj postulát, že víru nelze zlomit. Kdyby byla
lidská víra od začátku nezlomná, nebylo by třeba ji vůbec pokoušet.
Tvůj postulát v realitě bohužel neobstojí. Svatí byli zkrátka normální
lidé.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
