„Ale ty nejsi schopen pochopit Bibli, proto ti ji zakazuji číst. Až uvěříš, že je Bible Boží slovo a že je Ježíš Bůh.“
Jinými slovy: Nepokoušej se posuzovat, jestli je něco pravda, pokud nebudeš předem věřit, že je to pravda! Zajímavý je, že třeba u ruský propagandy správně prokoukneš, že je to špatně. Ale jak jde o víru, jsi na tom stejně jako Visitor s tou ruskou propagandou…
vymyslel sis něfco o pravdě? co to má co splečného s tím, že bibli mohou chápat jen věřící? logika jak poď na mě z boku.
Ne, Bibli může chápat každý. Akorát věřící a nevěřící jinak. Tvrdit, že jen věřící ji může chápat správně, je jako tvrdit, že jen přesvědčený nacista bude správně chápat Mein Kampf.
Věcně viděno jsou oba díly křesťanské bible souborem "knih", tedy
pohádek, mýtů, popisů dějů, úvah, návodů a i poučení a nařízení.
Je tam to, co uznali křesťanští ideologové za vhodné, nevhodné vyňali,
nemoderní modernizovali ...
Bible je něco jako učebnice mající za úkol vychovat křesťanského
idealistu.
Každá kniha a to platí i pro knihy bible, obsahuje názory a potřebu autora
se vyjádřit. Každá kniha zprostředkuje svému čtenáři něco. To může
být i důležité poučení, humorný nadhled, ale také cesta do
neskutečnosti, tedy do fantazie.
Třeba ta od Svatopluka Čecha - Nový epochální výlet pana Broučka,
tentokráte do XV. století.
Proto nezavrhuji ani tu bibli a v ní líčené příhody a děje, ale řadím je na úroveň doby, ze které pochází.
Na otázku - proč stojí pobožní fanatici za svou náboženskou ideologií, mi napadá jediné : slibovaná nesmrtelnost po smrti.
Tím si hrůzu z konce vlastní biologické existence nějak oslabují. Proto si myslím, že jejich obhajoba náboženské ideologie je pro ně omamnou drogou, nebo anestezií. Někteří pobožní jdou tak daleko, že ateisty označují za parazity. Odepírají jim (prozatím jen verbálně) právo na život.
To jsme tu měli v různém stupňování po norimberských zákonech (1935). Hitler a jeho banda odepírali právo na život Židům tvrzením, že Židé parazitují na německém národu.
Fanatici možná jo, nefanatičtí věřící ale vedou k víře různé důvody. Mimochodem projevem inteligence není fantazírovat o tom, jak by to asi tak mohlo být, nýbrž provádět nějaké zkoumání a na základě získaných dat pak vyhodnocovat.
Ti slabě pobožní mají tedy boha bílých míst vědomostí pobožného.
(to, co (fyzikálně) nechápou, dělá a ovládá v jejich představách
nějaká neviditelná entita označená za boha).
Například se před třemi stoletími nevědělo nic o příčině hlučných a
oslňujících záblesků, tak byl za jejich původ označen bůh, který tak
předvádí svou moc (hluk a záblesk) a trestá nezbedy (zapálí jim barák,
nebo je rovnou zabije).
No a také se věřilo a někde dodnes věří, že chorobami trestá bůh své
bezbožníky.
Když v sedmdesátých letech minulého století propukla v Evropě panika z AIDS, tak se ve Vídni objevily velké plakáty s nápisem "AIDS Gott sei Dank", volně přeloženo "díky bože za AIDS" (musím doplnit, že ty plakáty ještě nebyly všechny vylepeny a už musely být, kvůli protestům (jak ateistů, tak teistů), přelepeny z nařízení katolické vlády Vídně). Také se tehdy diskutovalo, kdo to měl platit - jeden takový plakát včetně vylepení byl ohodnocen nákladem jedné tisícovky Šilingů (o fous víc, než průměrná týdenní mzda) a to odstranění nebylo levnější.
Nevidím důvod, proč by lidé se slabou vírou měli mít zrovna takový přístup a důvod k víře. Takovéto fantazírování o tom je nesmyslné. Mimochodem lidé se slabou vírou jsou vlastně na pomezí ateismu a teismu.
1
1