Dnes je ale situace diametrálně odlišná, protože rovnici konfliktu
kompletně přepsaly jaderné zbraně. Proti nim nelze nalézt obranu. Těch
zbraní je na světě příliš mnoho a planeta je atmosféricky propojená.
Kdyby kterákoli z velmocí odpálila svůj arzenál, a je úplně jedno, zda by
k výbuchům došlo na jejím území, nebo by byl ten arzenál zničen v jejím
sousedství, následný radioaktivní spad, ohňové bouře a prach ve
stratosféře by vyvolaly globální nukleární zimu a ekocidu. Ta by zničila
život na celé planetě bez ohledu na hranice.
Právě proto jakékoli srovnávání s rokem 1938 neobstojí. Tehdy politici
hazardovali s mapou Evropy (a je zjevné, že výše zmiňovaný britský
politik spolu s panem Daladierem tehdy hájili jen vlastní zájmy, a to
navzdory spojeneckým smlouvám, které je zavazovaly), dnes se neustálou
eskalací a siláckými gesty hazarduje se samotnou existencí lidstva. Trvat na
diplomatickém řešení neznamená ustupovat agresorovi z naivity, ale
projevovat nejvyšší možný pud zachování druhu Homo sapiens. V takovém
konfliktu totiž vítěz neexistuje, jen totální destrukce.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
