Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

geocentrizmus bolo nedorozumenia Galileo vs Cirkev, potom si to vysvetlili...jed­noducho, Cirkev sa dovtedy pridŕžala SZ videnia stvorenia (mala vo Vatikáne konzervatívcov), a preto to nedorozumenie, Cirkev sa za Bruna i určité represálie Galileovi ospravedlnila x-krát, takže vyťahovať geocentrizmus je trápne...ale na druhej strane sú aj také (teologicko-špekulatívne) názory, že Zem je skutočne centrom Vesmíru z hľadiska stvorenia človeka - zrejme jediná planéta vo Vesmíre, kde je rozumové stvorenie s intelektom /a keby bola aj iná, nikdy sa to nedozvieme):-)

Co je na tom trapného? Trapné je, že chybu církev přiznala až v roce 1992. To krásně ukazuje na vztah církve k vědě. Toleruje jen to, co nijak nezpochybňuje Písmo. Konzervativci upřednostňují Písmo před skutečností. A proto ti, kteří používají kritické myšlení, nevěří v pravdivost Písma.

Cirkev to priznal dávno, len možno oficiálne vyhlásenie Vatikánu/pápeža bolo v tom roku ....

Cirkev má nesmierne pozitívny vzťah k vedám - má aj Pápežskú Akadémiu Vied, do spolupráce v ktorej sú pozvaní (a pozvanie prijali) najrenomovanejší vedci z prírodných i humanitných vied, jej členom je aj pápežom JP II. pozvaný Dr. Francis Colllins , ktorý s obrovským tímom okolo 10000 vedeckých pracovníkov z celého sveta (z molekulárnej genetiky, biochémie, imunológie, a i.) dešifroval genetický kód), a ktorý sa vyjadril, že je týmto pozvaním pápež JP II. nesmierne poctený...

Nedorozumenie a potom si to vysvetlili??

A preto bol do konca života v "domácom" vezení.

Mal by si už prestať obhajovať neobhajitelné chyby církvi - nemaj nás za hlupákov.

Za nedovolené publikování svých vědeckých názorů byl dvakrát postaven před inkviziční soud a nakonec i odsouzen. Trest žaláře mu byl zmírněn na domácí vězení, ve kterém byl držen až do své smrti.

zdroj?

všimnite si, ako vypichujete somariny, hlúpe pikošky, ktoré boli vysvetlené, a tým odpútavate od podstaty veci...proste, len dehonestovať, degradovať Cirkev, to je vaša téma a snaha! - ale to, že Cirkev má obrovské zásluhy pre celosvetový rozmach prírodných i humanitných, že budovala univerzity a VŠ inštitúty (dnes ich spravuje okolo 250 vo svete), všetky druhy stredných (tisíce) a základných škol (desaťtisíce) - to je proste u vás o ničom....že vám prsty nezamrznú na vašej klávesnici!:-)

Podle mě ho měli zavřít do vězení když neplníl rozhodnutí soudu dneska by se s ním nepárali

Píšeš "..geocentrizmus bolo nedorozumenia Galileo vs Cirkev, potom si to vysvetlili.."

Tak já to vidím jinak. Galileo musel při procesuodvolat své učení a své názory a proklít svou dosavadní všdeckou činnost, aby ušel trestu smrti. Když své dílo proklel a sliboval nápravu, tak byl odsouzen (sedmi kardinály z deseti, ti tři rozsudek nepodepsali - už se blýskalo na lepší časy) k doživotnímu žaláři a k přerušení veškerých styků s okolním světem, nesměl tedy nic publikovat, s nikým si dopisovat. Naprostá izolace. Protože byl už starý a nemocný člověk, tak mu byl na přímluvu příznivců trest v žaláři změněn na domácí vězení.
S církví si tedy Galileo nic nevyříkal, církev nařizovala a on se musel podřídit všemocné církvi. Ve své době génius se podřídil zlovůli bandě hloupých fanatiků.

1633 byl Galileo povolán do Říma a obžalován z porušení zákazu (proces 1616) šířit koperníkovu theorii heliocentrismu. Podstata obžaloby byla jeho kniha "Dialog - virtuelní dialog Aristotela, Ptolemaia a Koperníka).
69-ti letý Galileo byl tedy odsouzen, jeho neteř převzala část jeho trestu - modlení. (Modlení je trestem). Galileo zemřel 1642.

Případ Galileo - podvodník kterého si podle mě církev neměla tak hýčkat.
( Požaduji po Ondim omluvu za jeho osočování Inkvizice jak řekl: "bandě hloupých fanatiků." )
V roce 1596 mu astronom Jan Kepler poslal pojednání o heliocentrismu. Zcela paradoxně však Galileo ještě v roce 1606 publikoval studii -Traktát o sférách neboli kosmografii, ve které uvádí důvody, proč Země je středem vesmíru. Mikuláš Koperník (1473–1543) přišel s heliocentrickou teorií přibližně sto let před Galileovým procesem. Řada církevních hodnostářů Koperníka podporovala. A zatímco byla tato teorie v katolických kruzích respektována a papežové Klement VII. (1523 až 1534) a Pavel III. (1534–1549) četli Koperníkovy spisy bez toho, že by v nich viděli nějaký problém ve vztahu k církevnímu učení.
Nepoctivost ho nakonec přivedla i do střetu s Církví
, protože jak později uvidíme, rozbuškou konfliktu, který vyústil v jeho proces, nebyly Galileovy vědecké názory, ale podvod, kterého se dopustil na papeži. Nejednalo se však o první nepoctivost v jeho životě…
Historik Michael Hesemann uvádí, že Galileo si během svých výzkumů přivydělával prodejem tzv. proporčního kruhu, který byl předchůdcem logaritmických pravítek. Napsal k němu i vlastní návod k použití. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby po čase nezačal toto zařízení vydávat za svůj vynález. Podobná situace nastala i s dalekohledem. Jeho princip vymyslel Giambattista della Porta v roce 1590 a jako první ho zřejmě vyrobil Holanďan Zacharias Janssen. Krátce nato začal Galileo v Itálii vyrábět dalekohledy ve velkém a vydával je za svůj vynález. Měl dokonce tu drzost, že po čase přenechal monopol na jeho výrobu benátskému dóžeti, aby od něj získal zdvojnásobení svého profesorského platu v Padově. Když podvod vyšel najevo, Galileo zase o výhody přišel a raději se „přesunul“ do Florencie.
Galilei byl se svou prací vítán a oslavován prominentními muži Církve. Koncem roku 1610 mu napsal jezuita Kryštof Clavius, že také jezuitští astronomové potvrdili objevy, které učinil svým dalekohledem. Když se Galileo příští rok objevil v Římě, byl s nadšením uvítán. Svému příteli napsal: ‚Byl jsem příznivě přijat mnoha slavnými kardinály, preláty a představiteli města.‘ Dostalo se mu dlouhé audience u papeže Pavla V. a jezuité z Římské koleje uspořádali slavnostní setkání na počest jeho objevů.“ Všechno se vyvíjelo v Galileův prospěch, a když v roce 1612 vydal své Dopisy o slunečních skvrnách, kde publikoval písemně své přesvědčení o souvislosti svých nových objevů s Keplerovou heliocentrickou teorií vesmíru, přišlo mu jako odezva mnoho nadšených dopisů. Jeden z nich byl od samotného kardinála Maffea Barberiniho, který se později stal papežem Urbanem VIII. Církev neměla žádné námitky proti používání koperníkovského heliocentrického systému jako elegantní hypotézy, jejíž nepochybná pravdivost nebyla tehdy ještě potvrzena, ale která odpovídala pozorovaným jevům lépe než kterýkoliv dosavadní systém.
Kde byl tedy problém?
Problém byl v tom, že Galileo nebyl ochoten brát svou teorii jen jako hypotézu a trval na její pravdivosti, i když ji zatím nemohl přesvědčivě dokázat. Některé Galileem uváděné důkazy byly zcela chybné. Například jeho hlavní argument, že příliv a odliv je důkazem pohybu Země, je z hlediska dnešních poznatků naprosto nesmyslný . Nedokázal odpovědět ani na námitku, že kdyby se Země pohybovala kolem Slunce, musela by se zdánlivá poloha hvězd pozorovaných ze Země v průběhu roku lehce měnit.
Jezuitští astronomové již dříve potvrdili mnoho z jeho objevů a dychtivě čekali na další důkaz, aby mohli definitivně opustit starý systém. Také mnoho vlivných mužů Církve věřilo, že Galileo má možná pravdu, ale museli čekat na důkazy. Když Galileo neustále veřejně hájil svůj názor jako dokázaný a nepochybný, církevní autority mu v roce 1616 sdělily, že musí přestat učit Koperníkovu teorii jako pravdivou a dokázanou, ale může ji pojednávat jako hypotézu.Galileo souhlasil a pokračoval ve své práci.
Podvod, skandál a zákaz Vlivné církevní osobnosti i nadále Galilea podporovaly a sám papež Urban VIII. (1623–1644) mu roku 1630 přiznal vyplácení renty.
V roce 1632 vyšla jeho kniha Dialog, kterou sepsal na popud papeže. Slíbil v ní nezaujatě vysvětlit dostupné názory na uspořádání vesmíru. Když kniha vyšla, vypukl skandál. Nejenže nešlo o nestranné pojednání, ale obhajobu starého systému se Zemí uprostřed vesmíru v tomto Dialogu vedl muž se jménem Simplicius (česky Prosťáček). Kniha navíc obsahovala církevní schválení, které Galilei získal podvodem. To byla poslední kapka… V následném procesu v roce 1633 bylo na Galileiho uva
leno podezření z hereze. Galileovi bylo přikázáno přestat publikovat koperníkovské názory (někteří dnešní odborníci se domnívají, že tento zákaz se týkal spíš jen Galilea osobně, protože další katoličtí vědci i nadále používali ve svých pracích myšlenku pohybu Země). Když složil vyznání víry, mohl dál pokračovat ve svých ostatních výzkumech (domácí vězení, ke kterému byl odsouzen, strávil v luxusních palácích svých přátel, vysokých církevních hodnostářů). Publikoval pak ještě další důležitá díla a i nadále pobíral papežskou rentu, kterou mu v roce 1630 přiznal Urban VIII.

Píšeš :
"Galileo - podvodník kterého si podle mě církev neměla tak hýčkat.
Galilei byl se svou prací vítán a oslavován prominentními muži Církve. Koncem roku 1610 mu napsal jezuita Kryštof Clavius, že také jezuitští astronomové potvrdili objevy, které učinil svým dalekohledem. Když se Galileo příští rok objevil v Římě, byl s nadšením uvítán. "

Takže doboví církevníci nadšeně vítali podvodníka ? To by znamenalo, že byli mentálně jaksi zanedbaní, když nepoznali jaký je Galileo padouch. To zavání nelibě nesvéprávností. Dokud byl Galileo v přízni papežem tak se ke Galileovi lísali jako hodní pejsci a když se papež nechal náboženskými fanatiky ukecat a nedržel nad Galileem ochranou ruku, tak se ti církevní fanatici vrhli na Galilea jako smečka vzteklých psů. Najednou jim vadila teorie heliocentrizmu, ale hlavně jim vadil Galileo jako osoba a chtěli ho nechat zabít. Velmi primitivní chtíče takzvaných křesťanů.

Podle legendy dalekohledu měli na princip dalekohledu přijít děti výrobce brýlí při hře s nepovedenými čočkami. Onen brýlař pak nabízel dalekohledy s celkem mizernými vlastnostmi. Toho principu se chytil Galileo a podchytil (dnes by se asi dalo říct vědecky) princip dalekohledu a vylepšil jeho vlastnosti k seriózní použitelnosti. Tento dalekohled byl jeho vynálezem a jako takový ho poskytl Benátčanům. Galileo byl údajně také prvním. který začal používat dalekohled ke zkoumání a měření noční oblohy (objev měsíců Jupitera).

Jedinou slabinou heliocentrizmu tehdejší doby byla absence paralaxe hvězd. Vysvětlení je prosté, v té době náboženského temna si nikdo nedovolil připustit, že jsou hvězy (stálice) tak daleko od Sluneční soustavy, že změření paralaxy tak primitivními prostředky, jaké byly tehdá k dispozici bylo nemožné.

No chápu, že se Galileo stal u papeže neoblíben svým dílem Dialog, ve kterém (přihlouplý) Simplicio zastával geocentrismus a papežovi našeptávači tvrdili, že papež coby zastánce geocentrismu je ten Simplicio. To že tu papežskou nelibost církevní fanatici využili k roztrhání Galilea je jen ukázkou jejich morální ubohosti.

Čas dal Galileovi za pravdu, náboženské fanatiky té doby (před necelými čtyřmi stoletími) odsoudil k ubohosti.