no, skúste sa úprimne pomodliť a uvidíte, čo to s vami urobí...:-)
no, skúste sa úprimne pomodliť a uvidíte, čo to s vami urobí...:-)
To jsou mi rady.
Tobě visitore mohu navrhnout, aby jsi se stal ateistou a pak uvidíš, co to s
tebou udělá.
...s ateismom (resp. jeho formami - od nezáujmu o vieru, laxného nepraktizovaného katolicizmu, cez agnosticismus, až po antiteismus) má každý človek (až na výnimky, keď človek od počiatku spolupracuje s Božou milosťou) v živote nejakú skúsenosť, i osobnú, a môžem povedať zo skúsenosti, že ma to skoro stálo život...
...je to možno zaujímavá skúsenosť: ako mladý človek - v podstate ateista som sa ako mladý vedecký pracovník zúčastňoval v jednej spoločnosti viacerých akcií, ktoré nemali nič spoločné s vierou a morálkou, a zvlášť jedna mi utkvela v pamäti, ktorá sa odohrávala na poschodí vo veľkom byte jednej mojej známej - potrundžený alkoholom som sa to už nemohol počúvať a pozerať sa na to, čo sa tam dialo, a tak som po polnoci nenápadne vypadol z tohto bytu, zatvoril potichu dvere tohto bytu, ale čo čert nechcel, pripitý smerom k výťahu som sa skoprcal dole schodami, narazil hlavou na múru/zeď (videl som asi hviezdy celého Vesmíru) a asi 15 min som bol v bezvedomí, a nikto si to nevšimol, na chodbe bola tma a ticho...po tomto čase som sa nemohol zdvihnúť na schodoch, ale napokon sa mi to podarilo a tackajúci ulicami som dorazil na miesto svojho bývania...hlava ma bolela snáď 3 dni, potom som cestoval na vidiek za svojimi rodičmi, a mama sa ma spýtala, prečo mám také stopy po zranení na hlave, krátko som jej to rozpovedal - a ona mi dala znamenie kríža na čelo a povedala: choď k spovedi, už dávno si nebol - spoznal som stovky vynikajúcich veriacich ľudí, aj absolvoval RKCMF UK, spoznal tam aj svoju ženu, a odvtedy som tým, čím som - bez tohto zážitku by som bol iste niekde inde, neviem kde:-)
nie, to bol môj vtedajší celkový prístup k životu, mimo viery, vyhľadával som-, resp. dostal som sa automaticky do takejto spoločnosti, a tam nebol ani jeden veriaci...
Nesmysl, nevíra za to nemůže. Možná vaše neschopnost se bez ní takovému životu vyhnout…
Poučný příběh, jen co je pravda. Už vidím, jak starostlivá matka na jeho základě poučuje: „A hlavně, Pepíčku, nikdy nechlastej, nebo taky skončíš jako věřící!“
rozhodujúce bolo to znamenie kríža na čelo, to je silná pečať, to bola síla, potom to vždy pri stretnutí robila:-)
Protialkoholická léčebná metoda petelicí do šišky. Také možná.
Každý máme nějaké záliby.
Ale konečně víme proč jsi takový jaký jsi - hodně lidí po silném
úderu do hlavy zblbne.
A podle toho ja se zde vyjadřuješ a jaký máš vztah k víře jsi se praštil
pořádně.
... v podstate ateista ...
Ta podstata ateismu se u tebe manifestovala nechozením ke zpovědi?
Jako kovaný ateista jsem se nikdy nezpil natolik, abych nemohl jít rovně a nedokázal artikulovat. Omluvou je mi, že to bylo v době nezralého mládí a také, ře mne vždycky nějaký pozdější alkoholik k tomu nasávání svedl. Ale nepovažuji se za nějaký příklad.
By sem řekla že být ateistkou bylo být ve tmě, mi sme doma Bibli neměli ale bez ní je život takový smutný :-).
Mohu potvrdit, že mám bible tři a že jsem veselý. Akorát mi to kazí doba, kdy jsem byl také veselý a bibli neměl ani jednu.
Srovnával jsem dobu s biblemi s dobou bez biblí. Jediné co je na beton je fakt, že jsem byl v době bez biblí mladší ... a neměl děti. Panebože to bylo krásně ...
Znáš to?
Otázka: Kdy nastane počátek života?
Odpověď: Když děti opustí barák.
Za studií a později jsem Bibli neměl, teď v pokročilém věku ji mám. Zcela odpovědně mohu říct, že bez ní byl život veselejší...
Prý to pomůže, podle Prieznice, ji zabalit do mokrého prostěradla a v nořit do lavóru s ledovou vodou. Opakovat, dokud se neuzdraví.
Zajímavý léčebný postup... Možná by to ale pomohlo věřícím, aby se uzdravili ze svých zcestných náboženských představ...Kolikrát bychom asi museli ponořit do ledové vody Kroky nebo Visitora?
ja netrpím představama :-)
Bůh Hospodinka je o hospodaření :-)
Ale pro pírko přes plot skákat to nedoporučuji :-)
Bůh Hospodinka je právě taková představa... Ale, jestli je o hospodaření, tak je to představa dobrá a prospěšná ...
To právě že kdyby to měla být jenom představa tak je něco špatně :-), by se nic nerealizovalo :-).
Milá zlatá, vše co není v reálu ale existuje jen v mozku jsou představy (idee), jsou myšlenky, jsou abstrakce. Kdo si z těchto představ stvoří komplexní obraz, který nabídne okolním co by nauku, stvořil ideologii.
Nechápu co tímhle chceš naznačit.
Moji manželku, přátele, sousedy, děti ... vidím, mohu s nimi mluvit, to znamená že jsou reální, tedy skuteční. Realitu vnímáme našimi smysly, tedy zrakem, hmatem, sluchem, čichem a i chutí.
Psal jsem přece o realitě kontra nerealitě. Nerealitu lze "zhmotnit" pouze
v myšlenkách.
Proto mají pobožní své "zhmotnělé" bohy pouze v myšlenkách a
pochopitelně ve sdílených myšlenkách.
Ježíš řekl : Co jste jednomu z mých nepatrných bratří učinili, mně
jste učinili.(Matouš 25/40)
Což by ti mohlo napovědět jak to je, ovšemže jsou to ale i ženy, tedy i
Tvoje manželka, i tvůj soused je to, jsou to děti, přátelé, atd. je to
reálný svět okolo nás, že, nikoliv jenom nějaké zhmotněné myšlenky a
nebo naše sdílené myšlenky:-).
A nebo se v tomto nějako mýlím ?
V životě jsem poznal několik lidí, kteří se životem propíjeli až k předčasné smrti nebo k invalidnímu důchodu.. Téměř všichni byli aktivní věřící, ti ostatní to o sobě aspoň tvrdili.
Opravdu jsi byl na zkoušku ateistou a málem tě to stálo život?
Osobně nemohu potvrdit, že by mne pobožné myšlenky ochránily před nehodou - protože jsem asi tak od pěti let ateistou a nikdy jinak.
Jsou lidé, kteří po tom co počechrali karoserii příjdou na různé příčiny. Například že to je tím, že jim přeběhla přes cestu kočka, nebo nepozdravili domovnici, známou jako pilnou frekventantu kostelních představení, či, nedej bóže, přehlídli u silnice postavený křížek a v té rychlosti nedomodlili kompletní očenáš. Nebo nenapsali bůh s velkým b.