
z Wiki:
Oltář je místo, na němž se v náboženství
přináší dar jako oběť, obvykle bohu či božstvu.
No a na náboženství netrpím, před fotkama neklečím, nic nemrmlám k
neexistujícím bytostem a kolem fotek nečadí svíčky, Žádné oběti těm
fotkám nepřináším. Fotky nají prostý dřevěný rámeček, schází tam
zlato a drahý štěrk, nebo kamení. 
Na té mám zdi mám obrázků víc, dva jsou od Josefa Lady, jeden od A.
Borna (tancující zrzka oděná pouze zelenou sukýnkou), dalším je rokvetlý
sad od Moneta, pak tam visí vybledlá vázu se slunečnicemi od V. van Gogha
..... a také fotka jednoho z mých větších strojů konstruovaného pro naši
firmu, vedle překrásné fotky kamenného, troj-obloukového mostu z tak 17.
století (odhadem). Těch obrázků mám pochopitelně víc, je mezi nimí také
barevnou křídou provedená kresba mé tehdá 4-5 leté vnučky, se
sluníčkem, mráčkem a něčím, co by mohlo být pestrým motýlem, nebo
ptáčkem snášejícím vejce. 
Jinak trpím funkcialismem a minimalismus nechápu. 