Když jsem chodila do hor tak jsem ještě nebyla oficiálně v církvi, tedy nebyla jsem křtěná, ale cítila jsem že je zde něco co mě přesahuje, neznámo.... které mi je nakloněno v dobrém, tedy mohu důvěřovat tomu co dělám. věřit že je to dobré, nepotýkat se tolik s vnitřními strachy protože je mohu odevzdat a věřit že to co se děje je dobré. Když jsem byla v Izraeli, najednou jsem věděla s naprosotou jistotou že jsem křesťanka. A po návratu domů jsem se nechala pokřtít.

,