,
náhle obrátenie k Bohu je milosť, ktorá sa zjaví len u pokorného človeka s pripraveným pokorným srdcom, ktorý prizná, že ho niečo/niekto ďaleko presahuje...áno, obyčajne sa to stáva v obdive prírody...neviera je teda ignorancia a neschopnosť spolupracovať s milosťou...sú takí, ktorí majú obrovské všeobecné vedomosti, vedomosti vedecké, i tie o Bohu, Bibliu dokonca poznajú takmer naspamäť, ale sú neveriaci...proč asi? dám len 2 príklady: Max Planck, laureát Nobelovej ceny za fyziku, sa vyznačoval hlbokou vierou v Boha, podobne André-Marie Ampèr (ktorý sa denne modlil ráno pred svätostánkom),... ale napr. Jacques Monod, laureát Nobelovej ceny za biochémiu, sa vyznačoval svojím ateizmom (napísal aj objemnú knihu: "Náhoda jako následek nevyhnutelnostt") ...v čom to je?
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
