Můžeme nahlédnout do historie vzniku států a státních celků.
Počátek této struktury společnosti lze najít ve šlechtění plodin a tedy
usedlosti a vzniku agrární společnosti. Ta dala stabilní potravinovou
základnu, ale vyžadovala též ochranu proti hordám nájezdníků, kteří se
živili lovem zvěře a lidí.
Tato ochrana musela být realizovaná ve zbrani cvičenou domobranou s
charizmatickým vůdcem. Vnitřní mír společnosti zajišťoval zákon a
soudce s exekutory. V praxi králem i v soudcovské funkci. K tomuto došlo
evidentně v Mezopotámii před zhruba pěti až šesti tisíci lety.
Dokumentováno písmem na vypálených tabulkách. Nesmělé a ke ztroskotání
odsouzené pokusy o stát vycházely ze struktury klanů (rozvětvených rodin)
se zajisté udály o nějaké to tisíciletí dřív.
Během staletí se tato struktura optimalizovala, králové a jejich
vazalové byli částečně voleni a částečně dědili své funkce a
postavení potomkům a někdy došlo k degradaci funkčnosti. Mocipání zavedli
nevolnictví, své poddané začlenili do svého majetku a s poddanými
zacházeli jako s hospodářskými zvířaty. No a také se každý rok
neurodilo a místo solidarity mocných s chudým lidem (s jejich živiteli) se
na ně sobecky vybodli ... a máme motivaci k rolnickým povstáním, kdy si
lidé brali násilím to, co jim nebylo poskytnuto, ale co potřebovali k
přežití svému a svých dětí.
Mocipáni samozřejmě dávali bacha na to, aby se u poddaných neetabloval
pro ně nebezpečný charismatický vůdce a nechali ho zavčas koupit,
zkrouhnout, nechat hnít v šatlavě a nebo rovnou zabít. Klérus si posloužil
stejnou metodou I z tohoto důvodu si klérus uzurpoval privilegium na
vzdělávání. Proto oddělali i Jana Husa a rádi by i Martina Luthera, ale
ten nebyl tak naivní jako Hus a nedal se chytit.
Povstání byla spousta, některé s krvavým výsledkem, některá smírem.
Ta velká krvavá Francouzská revoluce 1789 měla tohle pozadí.
To jsou pouze příčiny a následky - akce a reakce.