,
Životopis prý někým pokřtěné Ludmily mne nezajímá. Zajímavější
je životopis Winnetoua a Oldy Šetrného, nebo Šuhaja Loupežníka, či
Robinsona Crusoea.
Vraždy byly jsou a budou na denním pořádku a vražda vícero Ludmil
nařízená někým nebo provedená v záchvatu emocí není vyloučená.
Problematické na svatých ostatcích je, že jsou produkty velkovýrobny ostatků určité fáze evoluce křesťanství. Důvod velkovýroby a čilého obchodování jsou jejich zázračné účinky - pobožným muselo být předloženo něco, co upoutá jejich pozornost a nažene do nich bázeň. Nejlepší jsou flaštičky Ježíšovy krve, která zázračně přejde ze skupenství pevného do skupenství tekutého, když se s ní zatřepe. To že je pohádka o Ludmile pravdivá je potvrzeno pravdivým tvrzením o zázracích na Tetíně se odehrávající někdy a někým. Počítám, že se tam zjevila panenka Márie, což je jeden z nejoblíbenějších zázraků. Jestli při to m p. M. ještě něco ve staroslověnštině vyslovila, tak nezbyde, než padnout na kolena a chválit křesťanství za poskytnutí zázračných důkazů existence boha, posmrtného života a rajského místa zvané nebe a hlavně !!! pravdivosti bible a platnost licence na udržování náboženství klérem.
Mě se také líbí jízda králů, každoročně reprodukovaná na Slovácku a ve Slovinsku. Také "pravdivé" vylíčení dávných událostí, bohužel za absence zázraků, neboť o jízdě králů není v bibli ani píp a tak je ilegální a bůh se nenechá donutit ji zvelebit nějakým zázrakem.
Pohádky oblažují duši dětem a i mnohým dospělým.
Zpět k lebce. Pochopitelně poskytuje věda možnost určit stáří artefaktu a možná z něj získat genetickou informaci a třeba najít stopy příbuznosti v dnes žijící populaci, ale to by musela církev nejdřív artefakt odsvětit. K tomu nikdy nedojde, protože se církev obává nebezpečí nevhodného výsledku. V církvi je na prvním místě konzervace všeho dosavadního (minulého) a hlavně vidí nebezpečí dělání vln, neboť náboženství "stojí" na hliněných základech.
