Když si koupím rohlík a zakousnu se do něj, tak jen proto, že věřím,
že není otrávenej, že do rohlíku není zapečenej šváb, hřebík,
žiletka, nebo prst utržený někomu úrazem v mlýnu.
Prostě nezapírám, že jsem věřícím člověkem. Jsou věci, které
nemůžeme absolutně vyloučit, ale dovedu odhadnou statistickou
pravděpodobnost. Proto nemám pronlém si vyjet výtahem na vyhlídkovou věž
a koukat na to mravenčí hemžení lidí dole, na Zemi, nemám problém někam
letět letadlem, nebo jet autem, či bicyklem.
Co se týče víry v neexistenci boha ...mám dostatečné vzdělání v
přírodních vědách, abych si byl jistý, že z prachu nelze fouknutím
vytvořit živou buňku a už vůbec ne zvíře, nebo rostlinu. Rovněž jsem si
jist, že nelze páchat zázraky, jako je oživování mrtvoly, nebo akrece
vodíku do objektu, ze kterého se fůzí jader stane hvězda, jakou je naše
Slunce.
Věřím přírodovědcům, že nekecali, nepodváděli a nelhali. A když
někdo z nich podlehl vidině mamonu a slávy a zbavil se své cti, tak byl
odhalen a zesměšněn. Věřím, že bohové a jiné pohádkové bytosti jsou
produkty lidské fantazie a potřeby vysvětlení příčin přírodních
fenoménů v dobách temna neinformovanosti a nevědění.
Jestli tohle bereš jako nahrávání někomu na smeč, že ateismus je
pouhá víra, nebo nevíra, tak s tím nic neudělám.
Kdysi se mne jeden ptal, co bych dělal, kdyby ke mně přišel bůh.
Odpověděl jsem mu v tom smyslu, že by ten návštěvník to své božství
musel nejprv nějak prokázat. Třeba tím, že by na zem vylité mléko vpravil
zpět do pohárku, nebo oživil mou kočku, která byla před rokem otrávena.
Pochopitelně bych po něm chtěl masívnější a praktičtější důkazy jeho
božství, například posbírat všechny zbraně hromadného ničení a
odstranit je ze Země a uložit někde daleko aspoň v Andromedě. Dále
hromadné zrezavnění veškerého vojenského materiálu a podobně. Vojáci by
museli do civilu a dělat praktické věci ku prospěchu státu a ne si hrát
jako debilové na ničení věcí a zabíjení lidí.
Pak bych ho pozval na kafe a na pokec.