Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Jak chceš poznat pravdu ve falešných vzpomínkách?
Mně nic takového neotravuje, to maj jenom prolhaní lidi, protože všechny ty lži jim změnili i vzpomínky, měla sem takového člověka doma tak lhal že i vzpomínky se mu kroutily v něco jiného.

To se právě pleteš. Kdyby sis o něco přečetla o fungování mozku a paměti, tak bys věděla, že se to netýká jen lhářů. I když vlastně lžeme všichni. Záleží spíš na tom, jak kdy a jak často. Statisticky lže každý člověk několikrát denně.

Proč by jsme měli lhát všichni?
Tak že ty jsi syn lži jak se píše v Bibli?

Lžeme všichni, protože je to přirozené a někdy i nezbytné. Já si to aspoň přiznám. Lhali i ti, co psali tu bibli. Nesmíš si to ovšem vykládat tak, že lidé lžou neustále. A také záleží o čem lžeme. Bylo by jistě zajímavé, kdyby někdo nezávislý posoudil třeba pravdivost toho, co tu píšeme, jak se to dělá u politiků.

Pro mně to tedy přirozené není.

Je, jen si to nechceš přiznat. Neexistuje člověk, který by nelhal.

není to pro mne přirozené, mám s tím problém od mala se lhaním, lhát mi nejde

Podle psychologů někdy lžeme, ani si to neuvědomujeme. A opakuji, neznamená to, že snad lžeme neustále. Ono třeba stačí, když chlap po návratu z hospody přizná ženě o jedno vypité pivo méně.

„…to maj jenom prolhaní lidi…“

Teď zrovna lžeš. Nepíšeš pravdu. Možná tomu sama věříš, ale výslovně odmítáš se o tom dozvědět víc. Záměrně chceš u svého omylu zůstat. Sama sobě lžeš, že je to tak, jak jsi napsala.

V čem lžu?

V to, že srdce je sídlem emocí.

To sem takle nenapsala že je sídlem emocí.

A co jsou city a pocity?