Je dost příkladů i o opaku. Je hodně vědeckých (historicky) pojednání a výzkumů uchovávaných v klášterech. T5eba v Admontu, asi jsi tam byl. Já 2x. Benediktíni se zabývali vědou. Měli i velkou knihovnu.
Je dost příkladů i o opaku. Je hodně vědeckých (historicky) pojednání a výzkumů uchovávaných v klášterech. T5eba v Admontu, asi jsi tam byl. Já 2x. Benediktíni se zabývali vědou. Měli i velkou knihovnu.
Tohle ratko nepopírám, ale jde o praktikovanou vědu. A té bylo v mocenském prostoru KC jako šafránu. KC byla a je velmi konzervativní instituce a tak "chodí s křížkem po funuse", brzdila prakticky každou "novotu". Tohle pramení z představy že lépe už bylo (v biblických řasech žili lidi 1000 roků a neměli žádné choroby).
Jako vždy - výjimky potvrzují pravidlo:
Kopie z Wiki :
Václav Prokop Diviš, latinsky Procopius Divisch,
německy Prokop Diwisch či Divisch, vlastním jménem Václav Divíšek (26.
března 1698 Helvíkovice[1] u Žamberka – 21. prosince 1765 Přímětice u
Znojma), byl český katolický kněz, teolog, člen premonstrátského řádu,
přírodovědec, léčitel, hudebník a vynálezce. Je znám především jako
vynálezce bleskosvodu či hromosvodu (1750–1754). Svůj -meteorologický
stroj-, ...
Je znám i Mendel, jehož půdodním cílem bylo šlechtění králíků a pak šlechtění hrachu.
Prokop Diviš byl i soucitný člověk, protože jako převor louckého kláštera vykoupil opata z pruského zajetí, za což byl opatem degradován a odvelen do Přímětic kde mohl bádat. Opat byl připraven umřít a nařídil nic prusům nedat :-))