Nebo že chtěl říct „já jsem sem přišel“, ale na poslední chvíli si to rozmyslel.
Nebo že chtěl říct „já jsem sem přišel“, ale na poslední chvíli si to rozmyslel.
Pointa je v tom že milovati máme Boha svého, tedy své JSEM a bližní své tak jako sebe.
Bližní bych celkem miloval, ale sotva kolegy z práce, u kolegyň by to
bylo dokonce trestné sexuánlní obtěžování.
No a milovat závisláky a nemakačenky mi nikdy ani nenapadne.
Proč bych měl milovat někoho, o kom jsem přesvědčen, že neexistuje. A pokud by existoval, tak by si mou lásku nezasloužil.
Ty si asi hloupej:-), milovati máme Boha svého a ne tamtoho, celým svým srdcem, celou svoji duší, celou svoji myslí, celou svoji mocí i celou svoji silou a bližní své tak jako sebe.
V každém člověkovi je trochu toho božství, vždyt jsme obrazem a podobenstvím Boha, Bůh nám vdechl v chřípí život, to není povyšování se ale dar, jím žijeme pohybujeme i trváme, jsme jeho potomstvo, rodina, bratr i sestra.
No a je právě ta představa, protože já na žádnou existenci Boha třeba nevěřím a jiní, kteří třeba věří, si to představují jinak. I ze zdejších diskuzí je patrné, že se představy věřících o Bohu a výklad bible u jednotlivých věřících liší.
A ja na představy netrpím, jenom jsem, tak mi ty svoje představy nevnucuj, díky.
Nikomu nic nenutím. To, že jsme je fakt. Cokoliv božího už jsou jen představy a spekulace. Na tom se neshodnou ani věřící navzájem.
Jak se pozná, že je to něco boží?
Mohou být například tranzistory boží, nebo ledničky?
Jo:-)
A vzpomněla jsem si že mám v ledničce červené víno, du si trochu
nalít:-)
V Boha nevěříš a ejhle někdo se na něj povyšuje?
Ale to si odporuje ne?
Tak že uznáváš nějakou vyšší entitu?
Ne neuznávám. Je to myšleno z pozice věřícího. Z mé pozice jsou to vše jen výmysly.
To asi usuzuješ podle sebe, protože pro tebe je lhaní a vymýšlení si přirozená věc:-).